Od roku 2030 nebudou moci podle návrhu EK nové budovy produkovat žádné emise, mají se stavět takzvané bezemisní budovy. Jak si to máme v praxi představit?
Je důležité vysvětlit, co způsobuje na budově emise. Jde o dva zdroje, vytápění a elektrickou energii, která vstupuje do budovy. V případě vytápění to lze řešit dvěma způsoby, lidé si můžou do domů instalovat bezemisní zdroje vytápění, anebo se bude dekarbonizovat celý segment vytápění, to znamená firmy, které teplo dodávají.
Obojí už se děje, dekarbonizační politika je už nastavená. Na dekarbonizaci tepláren Ministerstvo životního prostředí uvolnilo zhruba 14 miliard korun z Modernizačního fondu a o tyto zdroje byl dvojnásobný zájem. Současně se dekarbonizují i zdroje jako jsou kotle. Kotle se vyměňují, lidé přechází z uhlí na plyn nebo na tepelná čerpadla. V trendu pokračujeme, akorát Evropská komise nově říká, že se nebudeme zaměřovat pouze na energetickou úsporu, ale půjdeme směrem bez emisí.
Hovoří se také o samovýrobě na úrovni komunity. Co to přesně znamená?
V Čechách se tomu říká komunitní energetika. Budovy se mohou slučovat do určitých komunit, které dekarbonizaci budov zajistí. Není to o jedné budově, ale o komplexu budov a lokálních řešeních obecně. Zdroje mohou být decentralizované a budovy si vzájemně mohou energii sdílet. To je rovněž bezemisní záležitost. Klíčové je nyní dotáhnout legislativu, aby se mohly komunity zřizovat.
Budou nové budovy opravdu stoprocentně bezemisní?
Vycházíme z toho, co víme od Evropské komise. A zatím to je pouze název bezemisní. Jde o nový termín, který se musí ještě technicky rozpracovat, je potřeba udělat určité výpočty, zveřejnit čísla. Evropská komise zatím více detailů nezveřejnila. Vše se dozvíme během příštích měsíců, kdy budou zveřejněné technické detaily a začne se o nich jednat. Zatím úplně nevíme, co to v realitě znamená, ale víme, že je strašně brzy dělat ukvapené závěry.
Jsme schopni se na rok 2030 připravit bez problémů?
Myslím si, že částečně ano, protože politika neuhýbá z nastaveného směru, je tady Green Deal, ale i předchozí akty, jako je Pařížská dohoda, která má zabránit zvyšování teploty o více než 1,5 °C. Momentálně se zavádí nové termíny a důležité je, abychom si všichni rozuměli i ve větším detailu.
Je něco, co byste udělala jinak?
Určitě bych trošku zvolnila, protože množství legislativy, které Evropská komise momentálně vypouští, představuje velkou byrokratickou zátěž a způsobuje to narůstání státního aparátu, zkrátka to musí někdo zpracovat. My za asociaci tomu pomoct můžeme, ale nejsme výkonným orgánem, vždy budeme pouze rádcem. A čím rychleji to po nás Evropská komise bude chtít, tím víc nám bude bobtnat státní aparát. Je potřeba se na to podívat trošku pragmatičtěji a zvolit rozumnější variantu, to znamená postupovat trošku pomaleji a spíše navazovat na to, co už se připravilo než připravovat nové věci.
Jaké bude mít změna v roce 2030 dopady na samotné uživatele budov? Ať už na jejich zdraví, nebo na jejich peněženky…
Na zdraví určitě pozitivní. Ohledně peněženek si momentálně vůbec netroufám nic predikovat. V zájmu všech by mělo být, aby tento krok lidé ve svých peněženkách významně nepocítili, protože to by nedávalo smysl vůbec nikomu.
