Stát by jim měl podle odborů stejně jako horníkům a ocelářům přispět jednak na rekvalifikaci a jednak formou odchodného. "Potřebnou sumu odhadujeme na 1,8 miliardy korun," uvedl Kubíček s tím, že vláda by ji měla vzít z výnosu privatizace.
Jednání o možné pomoci již odbory zahájily s ministry průmyslu a práce. Pro případ, že by se nedohodli, chtějí energetici vyhlásit stávkovou pohotovost a v případě nutnosti pak odstavit z provozu některé elektrárny. "Ale celou zemi bychom nikdy nezhasli, s výjimkou ohrožení demokracie nebo našich odborářských práv," dodal Kubíček.
Ministr průmyslu Miroslav Grégr počítá s tím, že se požadavky energetiků zabývat bude. "Po dohodě s ministrem práce zahájíme jednání o možnostech doplňkového sociálního programu pro zaměstnance uvolňované při restrukturalizaci energetiky," sdělila Grégrova mluvčí Anna Stárková. O tom, zda vůbec a kolik peněz energetici dostanou, však podle ní musí rozhodnout jedině vláda.
"Samozřejmě s ohledem na finanční možnosti," dodala. Kabinet letos slíbil již miliardu horníkům z hnědouhelných dolů, další miliardu ocelářům a z dřívější doby má závazek platit zhruba dvě miliardy ročně na sociální programy pro horníky z černouhelných či rudných dolů.
Energetické odbory navrhují, aby stát pro jejich pomoc založil speciální fond, převedl do něj tři procenta z výnosu prodeje svých podílů v ČEZ a distributorech elektřiny a z těchto peněz pak vyplácel propuštěným lidem odstupné. "Jeho výše by měla činit dvojnásobek ročního příjmu," píší odboráři v návrhu pro jednání.
Samy energetické firmy i Svaz zaměstnavatelů v energetice vlnu propouštění potvrzují. "Máme zkušenost například z tepláren, které jsou již v rukou zahraničních firem a kde došlo k výraznému snížení počtů lidí," říká šéf svazu Jaroslav Neužil. Teplárny propustily během posledních pěti let více než polovinu lidí.
Zahraniční majitelé také například již prosadili propouštění v Jihomoravské energetice. "Během příštích let půjde o snížení počtu lidí zhruba o 30 procent," potvrdil Miroslav Píše z firmy E.ON Bohemia, která je dcerou německého gigantu E.ON, jenž v tuzemské energetice zatím investoval nejvíce. E.ON bude podle Píšeho postupovat stejně, jako když propouštěl v Německu.
"V první řadě jde o lidi v důchodovém věku či před důchodem, a navíc dostanou odstupné. Rozdíl je ale v tom, že v Německu mohli jít lidé od 53 let do předčasného důchodu. To tady nemáme," řekl.
Propouštění však zahájil i státní ČEZ, a to kvůli přípravě na konkurenční trh. Letos ho opustilo necelých dvě stě lidí. "Příští rok půjde řádově o stovky lidí, a to z uhelných, vodních i jaderných elektráren," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
