Fronta zájemců před znovuotevřenými budovami rakouského parlamentu 14. ledna 2023. Součástí rekonstrukce bylo i zateplení budov postavených v letech 1874 až 1883.
| foto: ČTK
Polystyrenové království. Na hon za nulovými emisemi si zvykají i památkáři
Zateplení pěti centimetry polystyrenu, které kvůli úsporám lidé lepili na stěny domů v předchozích letech, nebude stačit. K dodržení vznikajících evropských pravidel bude potřeba spíš patnáct až dvacet. Na návštěvníky evropských měst tak po roce 2030 čeká docela jiný pohled. Se zateplováním se totiž začínají pomalu smiřovat i památkáři. Původní fasádu si lidé neprohlédnou například na budově rakouského parlamentu. Zmizela totiž za vrstvou tepelné izolace.
„Fasádní profily a další ozdobné prvky jsou vyrobeny z lehkého expandovaného polystyrenu (EPS) opatřeného speciální pružnou povrchovou úpravou odolávající povětrnostním vlivům. Profily jsou v zásadě bez dalších povrchových úprav připraveny k nanesení fasádní barvy,“ řekl MF DNES Martin Trešl, jednatel české pobočky společnosti Austrotherm, která se na zateplení budovy podílela. Podle něj je pro laika obtížné na pouhý pohled poznat, které budovy mají klasickou historickou fasádu a které jsou včetně ozdobných říms a dalších reliéfů umělé.
Lepení kotev narušuje podklad nezanedbatelným způsobem a většinově je aplikovaný přístup odstranění překážejících částí fasády. Tedy ve většině případů ve své podstatě až devastační zásahy do památkově hodnotného prvku.
Jiří Skalickýředitel odboru pražské památkové péče
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
