Dobíjení stále zabere podstatně více času než natankování plné nádrže benzinem nebo naftou. Obvykle jde o deset až dvacet minut. Záleží na objemu akumulátoru i aktuálním stavu dobití.
S ultrarychlými dobíječkami počítají v Česku všichni klíčoví hráči. Například ČEZ právě v pondělí instaluje svou první takovou dobíječku o výkonu 150 kilowattů u svého sídla na pražské Brumlovce. „Vedle dalšího zahušťování sítě rychlodobíjecích stanic se chceme věnovat i výstavbě stanic o vyšších výkonech,“ říká manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík.
„Aktuální instalace nám umožní v ostrém provozu vyzkoušet kombinaci vysoce výkonné dobíjecí stanice s akumulačním systémem v podobě stacionární baterie,“ uvádí Chmelík. To dovolí umístit dobíječky i tam, kde není dostatečný příkon. ČEZ tak chce v praxi ukázat, že výstavba podobných stanic nemusí přinést riziko nadměrné zátěže pro distribuční soustavu.
Činí se i ostatní. Společnost Ionity, kterou vlastní automobilky BMW, Daimler, Ford a skupina Volkswagen, tento měsíc zprovozní u Berouna stanici se čtyřmi dobíjecími jednotkami s výkonem až 350 kilowattů. Bude součástí celoevropské sítě dobíječek s vysokým výkonem, která už nyní má přes sto stanic. Do konce příštího roku by jich měly být čtyři stovky.
První supernabíječka pro elektromobily v Česku otevře v září u Berouna |
E.ON má ultrarychlou dobíječku ve Vystrkově u Humpolce u D1, její maximální výkon je 175 kilowattů. Ten dokážou plně přijmout jen dva z aktuálně v tuzemsku prodávaných elektromobilů – Audi e-tron a Tesla Model 3. Jde o první ze čtyř podobných stanic, které E.ON plánuje vybudovat v Česku podél hlavních dopravních tahů.
Dvě stanice o výkonu 150 kilowattů chce mít během podzimu také PRE. Stejně jako v případě stanice E.ON půjde jejich výkon snadno zvýšit na dvojnásobek.
„Ultrarychlá stanice dobije baterii vozu z nuly na 80 procent kapacity přibližně za deset minut, což je o třetinu kratší doba, než kolik času stráví elektromobilisté u rychlodobíječek. Stanice si díky chytré komunikaci s elektromobilem sama zjistí maximální možný dobíjecí výkon vozu a optimalizuje proces tak, aby byl co možná nejrychlejší,“ říká šéf služeb mobility společnosti E.ON Energie Martin Klíma.
Ačkoliv u ultrarychlých dobíječek lze nabíjet i starší modely, jejich vyšší výkon využijí až některé novější vozy. Vozidel, jež se budou schopna dobíjet výkony nad sto kilowattů, však podle Chmelíka v následujících letech výrazně přibude.
Desítky nových stanic
A to bude další impulz pro výstavbu ultrarychlých stanic. Vzhledem k tomu, že jsou zhruba dvaapůlkrát dražší než rychlodobíječky, nedávalo by jejich budování ekonomický smysl ve chvíli, kdy by podstatná část vozidel neuměla jejich přednosti využít.
V Česku je nyní přes čtyři stovky veřejných dobíjecích stanic na zhruba tři tisíce elektromobilů. ČEZ jich provozuje více než 170, z toho je 114 rychlodobíjecích o výkonu 50 kilowattů. Infrastruktura vzniká také díky evropským penězům. Část sítě včetně aktuální ultrarychlé dobíjecí stanice buduje ČEZ na vlastní náklady.
Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo |
V následujících letech chce ČEZ pokračovat i ve výstavbě ultrarychlých stanic. „Větší množství lokalit už pro podobné řešení máme připraveno. Při projektování a výstavbě vybraných stanic o výkonu 50 kilowattů totiž už dopředu cíleně plánujeme jejich budoucí výměnu za výkonnější typy,“ říká Chmelík.
E.ON provozuje v Česku 41 stanic, do konce roku přidá dalších patnáct. „V roce 2020 chceme dosáhnout na sto veřejných dobíječek. Dominovat budou ty rychlodobíjecí. Zároveň budeme pracovat na rozvoji infrastruktury AC stanic s pozvolným dobíjením, jichž v následujících letech postavíme několik desítek,“ říká Klíma.
