Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesne v průměru o 1,7 procenta a u plynu o 1,6 procenta. Vyplývá to z dnešního oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny energií stanovuje.
Podobný vývoj cen očekávají také analytici, podle kterých mohou někteří lidé celkově za energie ušetřit stovky až nižší tisíce korun ročně. Záleží na konkrétní smlouvě, distribučním území a také k čemu všemu danou komoditu využívají.
Nejvíc ušetří ten, kdo topí plynem
„V případě vytápění ušetříte tisícikoruny, v případě běžné spotřeby stokoruny,“ řekl iDNES.cz Jiří Gavor, poradce v energetice ze společnosti ENA. To znamená, že domácnost, která například elektřinou svítí a používá ji pro běžné spotřebiče, může za rok uspořit stokoruny, ten, kdo užívá přímotopy nebo plyn k vytápění, uspoří až tisíce korun.
Citelnější bude zlevnění plynu protože jsou dlouhodobě velmi nízké velkoobchodní ceny a obchodní složka tvoří dvě třetiny celkové ceny, tedy víc než u elektřiny. „Lze u ní čekat zlevnění až kolem deseti procent průměru, s velkými rozdíly u jednotlivých dodavatelů a produktů. U elektřiny není silová složka tak významná, ale také zlevní. Celkově zdražení neočekávám nikde,“ řekl Gavor.
Vývoj na velkoobchodních trzích je jednou z mála příznivých věcí na pandemii koronaviru. Celková inflace v ekonomice je totiž stále poměrně vysoká.
U elektřiny tvoří regulovaná část stanovována ERÚ přibližně polovinu výsledné ceny, u plynu necelou třetinu. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.
Ceny tepla budou příští rok stejné, kde se topí plynem, dokonce zlevní |
ERÚ v pondělí uvedl, že u elektřiny klesne na hladině nízkého napětí regulovaná část ceny na území ČEZ Distribuce o 2,6 procenta a PREdistribuce o 0,46 procenta, u E.ON Distribuce naopak vzroste o 0,28 procenta. U plynu pak klesne regulovaná složka pro maloodběratele na distribučním území GasNet o 2,76 procenta a E.ON Distribuce o 0,43 procenta, zatímco v Praze na území Pražské plynárenské Distribuce regulované ceny vzrostou o 4,74 procenta.
„Absolutní pokles regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti ERÚ naposledy oznamoval v listopadu roku 2014. Tentokrát se nám to povedlo díky dobrému nastavení takzvaného pátého regulačního období, kde jsme výrazně snížili míru výnosnosti, které mohou regulované společnosti od ledna příštího roku při svých investicích dosáhnout,“ uvedl v pondělí předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Všude ceny padají, v Praze je dráž
Odlišný trend v jednotlivých regionech je podle úřadu způsoben mimo jiné rozdílnou potřebou investic v konkrétních distribučních soustavách, jde například o modernizaci starších plynovodů.
Na plynu domácnosti příští rok ušetří až nižší tisíce korun.
„Regulované ceny plynu pro příští rok na většině území klesají. Výjimku tvoří Praha, kde se uskutečňuje nutná obměna plynovodů v nebývalém rozsahu. Jde o specifický problém této distribuční soustavy, jejíž jednotlivé části jsou velmi staré. Modernizace je zde nevyhnutelná. Není jen otázkou zavádění nových technologií, ale zejména zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti soustavy,“ dodal Trávníček.
Milionová pokuta pro energošmejdy. Klienti od nich nemohli včas odstoupit |
Analytici, které před víkendem oslovila ČTK, uvedli, že pondělní oznámení ERÚ trend stagnace či mírného poklesu cen energií v příštím roce zásadním způsobem nezmění. Větších úspor mohou dosáhnout lidé, kteří jsou na trhu aktivnější a sami od sebe výhodné nabídky vyhledávají, míní experti.
Důvodem předpokládaného poklesu cen jsou podle nich především velkoobchodní ceny. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně asi 43,7 eur (zhruba 1 145 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 13,3 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně klesla ještě výrazněji, a to o přibližně o čtvrtinu na zhruba 14 eur (asi 367 Kč) za MWh.
Firmám ceny energií vzrostou
Firmám a podnikům na rozdíl od domácností příští rok zřejmě poroste cena elektřiny. Důvodem je podle regulačního úřadu předpokládaný nárůst podpory pro takzvané zelené zdroje. ERÚ už dříve uvedl, že náklady na její financování stoupnou asi o dvě miliardy korun. Cena plynu pro velkoodběratele by naopak mohla klesnout.
Úřad v pondělí také oznámil, že regulovaná složka ceny elektřiny pro velmi vysoké a vysoké napětí, které využívají právě mimo jiné průmyslové podniky, vzroste pro příští rok o 11,5, respektive 6,5 procenta. U plynu bude situace opačná, u velkoodběratelů počítá ERÚ s poklesem celorepublikového průměru cen o 3,2 procenta, u maloodběratelů regulovaná cena klesne průměrně o 1,6 procenta.
Zelené miliardy v ohrožení. Soláry na polích a brownfieldech mohou ostrouhat |
U elektřiny tvoří pro podniky regulovaná složka kolem 40 procent výsledné ceny, u plynu necelou čtvrtinu. Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Hlavním důvodem očekávaného nárůstu nákladů je podle dřívějšího vyjádření úřadu pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem takzvaného zeleného bonusu. Cenu silové elektřiny, která tvoří druhou část výsledné ceny, určují sami dodavatelé.
Víc peněz na kompenzace pro výrobce zelené energie
Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část ale pokrývají zákazníci. „Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste,“ uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Jako národohospodář bych byl rád, aby v těžkém roce 2021 stát našel cesty, jak zlevnit hlavně elektřinu podnikům. Aby na konkurenčním evropském trhu nebyly v nevýhodě.
Radim Dohnalanalytik portálu Capitalinked.com
Požadavek ERÚ na další zvýšení státní dotace má smysl podle Hospodářské komory. „Přestože klesá regulovaná složka ceny za distribuci, z důvodu nárůstu příspěvku na podporované zdroje rostou celkové ceny pro průmyslové podniky, a tedy výzva ERÚ k navýšení příspěvku ze státního rozpočtu dává z pohledu průmyslu smysl,“ řekla ČTK tajemnice energetické sekce komory Lenka Janáková. „Jako národohospodář bych byl rád, aby v těžkém roce 2021 stát našel cesty, jak zlevnit hlavně elektřinu podnikům. Aby na konkurenčním evropském trhu nebyly v nevýhodě,“ uvedl také analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie (POZE) vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun.
Zelený bonus garantuje výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů dorovnání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Nyní, když se ceny silové elektřiny z důvodu klesajících velkoobchodních cen elektřiny snižují, kompenzace pro výrobce zelené energie poroste a bude třeba na jejich podporu vynaložit více peněz.
