A to zejména pro fotovoltaické elektrárny na znehodnocených půdách. Aktuální návrh programového dokumentu, na jehož základě fond vznikne, vyřazuje ze hry solární elektrárny na plochách zemědělského půdního fondu. V něm nejsou zařazena jen území pro pěstovaní plodin, ale také všechny nevyužívané, znehodnocené plochy po bývalých továrnách, skládkách nebo dolech. Neboli brownfieldy.
„Absolutní vyloučení podpory projektů fotovoltaických elektráren na zemědělském půdním fondu, bez ohledu na kvalitu půdy a charakter porostu, považujeme za systémově chybné. Na rozdíl od jiných staveb nevede výstavba fotovoltaické elektrárny ke znehodnocení půdy v lokalitě,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Podniky zelenají a šetří, chtějí solární střechy. Pomůže jim v tom ČEZ |
Není podle něj žádný důvod, proč nepodpořit výstavbu solárů na průměrných a špatných půdách s bonitou ve třetí až páté třídě ochrany. „To ovšem neznamená, že by fotovoltaické elektrárny měly být podporovány na kvalitní orné půdě. Zde by mělo mít prioritu zemědělství,“ vysvětluje Sedlák.
Jak využít staré skládky
„Je škoda nevyužít půdu, která ani nemůže mít jiné využití. Je tu spousta takových ploch, například po bývalých skládkách,“ říká majitel společnosti Solar Global Vítězslav Skopal. Jeho firma například před dvěma lety postavila solární elektrárnu na tříhektarové rekultivované skládce v bavorském městě Schönwald. A obdobný projekt má připravený i v Česku.
„Pokud by skutečně začal platit zákaz stavět fotovoltaiky na všech plochách zemědělského půdního fondu včetně výsypek, tak je možné rovnou říci, že skoro žádné relevantní nové obnovitelné zdroje v Česku z modernizačního fondu nevzniknou. Znamenalo by to stopku rozvoji obnovitelných zdrojů na příští léta,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Modernizační fond, z něhož by se do roku 2030 mělo rozdělit podle odhadu 154 miliard korun, má přispět k dekarbonizaci a většímu „ozelenění“ české energetiky. Cílem je, aby země dokázala i na konci dekády plnit zpřísněné klimatické závazky. Právě výstavba fotovoltaických elektráren dává podle řady odborníků největší smysl.
Ekologové chtějí dřívější konec hnědého uhlí. Rozhodne uhelná komise |
Jak už dříve MF DNES upozornila, o peníze ze vznikajícího fondu se už nyní přetahují malí s velkými hráči v energetice. Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa říká, že na peníze dosáhnou přednostně „veteráni“ jako ČEZ, Křetínského EPH, Tykačův Sev.en a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. A že pro „malé“ zájemce nezbude dost.
Podle Chalupy je třeba zajistit, aby alespoň 60 procent peněz pro fotovoltaické elektrárny bylo určeno pro zdroje, které jsou instalovány v místě lokální spotřeby či poblíž. Z velké části by mělo jít o menší instalace, především o střešní panely. Na ně podle dřívějších vyjádření sází i ministerstvo průmyslu.
Pouze střechy nestačí
Podle několika studií však jen instalace na střechách stačit nebudou, není jich dostatek vhodných. A ani se nedají tak rychle stihnout. Jejich výstavba je navíc ve srovnání s parky (přepočteno na jednotku instalovaného výkonu) výrazně dražší.
Studie Deloitte například počítá s tím, že by v Česku mohlo k současným dvěma gigawattům instalovaného výkonu do roku 2030 přibýt dalších sedm gigawatt. A z nich zhruba šest ve fotovoltaických parcích, aby se postavil velký výkon za nízké vstupní investice a efektivněji se využila investiční podpora.
Vláda snížila podporu solárním elektrárnám a rozjíždí rozšíření Dukovan |
„Jestli chceme levně a výhodně pro spotřebitele naplnit dekarbonizační cíle, neobejdeme se bez solárních parků. Ať už na bývalých brownfieldech, bývalých dolech, bývalých skládkách, a když dojdou tyto plochy, pak třeba i na nízkobonitních půdách,“ domnívá se Sedlák.
Zatímco například v Polsku či v Maďarsku fotovoltaické elektrárny rychle přibývají, v Česku se instalovaný výkon zvedá jen pomalu. Kvůli přepálené podpoře solárním baronům před deseti lety házejí instituce rozvoji solárního byznysu klacky pod nohy. Každou elektrárnu nad jeden megawatt musí autorizovat ministerstvo průmyslu.
„Česko má k fotovoltaice schizofrenní vztah. Raději teď stavíme v zahraničí,“ říká šéf skupiny Photon Energy Georg Hotar. Investiční dotace podle něj nemají smysl, Česko by mělo spustit po vzoru jiných zemí podporu formou aukcí.
„Stavíme například v Maďarsku a tam vidíme, že se do aukcí přihlašuje spousta nabídek pod tržní cenou elektřiny. Je to jen stabilizační prvek, který projektům pomáhá při získávání financí od bank,“ dodává Hotar. Česko chce aukce spustit také, solární elektrárny z nich však vyloučilo.
