Dvěma nejzásadnějšími opatřeními, která reforma přináší, je navázání věku odchodu do důchodu na průměrnou délku dožití tak, aby v něm každý strávil zhruba 21 let, a zpomalení růstu nových důchodů i valorizace těch stávajících.
„I tak ministr Jurečka čeká, že důchodový rozpočet bude dále v deficitu, nicméně kdyby nedošlo k žádným úpravám, schodek by se stále více propisoval do státního rozpočtu, který by tyto výdaje musel hradit ať už zadlužením anebo zvyšování daní,“ vysvětlil Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti Roklen.
V padesáti se dozvíte, kdy se dožijete důchodu. Jurečka sepsal návrh reformy |
Podle projekce ministerstva práce by zavedení změn mělo snížit deficit důchodového schodku o dvě procenta HDP. „Je vidět, že schodek důchodového systému bude díky změnám nižší, a to asi o dvě procenta HDP.
„Jestli toto bude schváleno a budoucí vláda to výrazně nezmění, budeme na to v debatách o udržitelných veřejných financích vzpomínat jako na jeden z nejdůležitějších kroků za poslední desítky let. Velikostí je reforma významnější než konsolidační balíček,“ uvedl pro iDNES.cz ekonom Petr Janský z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a poradce ministra práce sociálních věcí Mariana Jurečky.
Janský zároveň připomněl, že nic, co bylo v reformě navrženo, se nijak netýká dnešních důchodců. „Ty to ovlivňuje spíš pozitivně, protože když budou schodky nižší, je menší pravděpodobnost, že se bude sahat na výši důchodu například dalším snižováním valorizace. Ale i mladší lidé si mohou říct, že i oni budou mít nějaký důchod,“ dodává.
Šetřit půjde hůř
Ekonomové sice vesměs souhlasí s tím, že reforma skutečně pomáhá důchodový systém dostat na udržitelnou kolej, zároveň ale apelují na to, aby lidé do penze odcházeli také s vlastními prostředky nečekali pouze na státní důchod. „Kdo si bude chtít udržet relativně slušnou kupní sílu i ve starobním důchodu, musí spořit, respektive investovat,“ doporučuje Martin Slaný, hlavní ekonom skupiny DRFG.
Podle ekonoma Peterky ale spoření na důchod nebude snadné. „Velmi pravděpodobně budou muset růst i ostatní daně, které bude člověk platit v průběhu života, což lidem značně sníží možnosti spoření na důchod z vlastních zdrojů,“ vysvětluje. Podle něj daně zkrátka musí růst, protože stárnutí populace není problém jenom pro důchodový účet, ale i pro zdravotnictví. Čím starší populace je, tím více je nemocná, což zvyšuje náklady zdravotní péči.
Zlepšit situaci žen
Důchodová reforma zároveň obsahuje i opatření, která mají zvýšit důchody těm, kdo jsou v pečující roli. V Česku tedy převážně ženám, které v drtivé většině zůstávají po určitý čas doma s dětmi nebo jsou v kariéře limitovány, protože se starají o nemocné příbuzné.
Důchodová reforma proto chce, aby lidé, kteří se v rámci rodiny místo práce starají o dítě nebo třeba o postiženou osobu, byli z hlediska důchodového systému bráni, jako by pobírali průměrnou mzdu a na pojistném odváděli příslušnou částku.
Zároveň má rodinný vyměřovací základ do budoucna nahradit výchovné, tedy příspěvek 500 korun za každé vychované dítě. „Kdo si o důchod zažádá do roku 2026, dostane výchovné za každé dítě. Jinak jej dostanou pouze ti, kdo mají tři a více dětí,“ uvedl ředitel odboru sociálního pojištění na ministerstvu práce Tomáš Machanec s tím, že výchovné už ale nebude za každé dítě. Například ten, kdo má čtyři děti, dostane výchovné za dvě.
Dalším opatřením pak je takzvaný společný vyměřovací základ manželů. Zde jde o dobrovolnou možnost rozdělit důchod na dvě stejné poloviny mezi partnery. O společný vyměřovací základ budou moci žádat manželé či registrovaní partneři a zanikne s rozvodem nebo pokud o to jeden z manželů či partnerů písmeně požádá.
V dobrovolnosti ale vidí Peterka, která jinak stát za tyto kroky cení, zádrhel. „Může se stát, že toto řešení nebude široce akceptované, ať už kvůli tomu, že je s tím spojená administrativa, nebo protože se někomu do toho nebude chtít,“ vysvětluje.
