„Od dodavatelů (...) nelze požadovat, aby nesli břemeno chodu energetického trhu pouze na svých bedrech. Dramatický dopad dodávek za zastropované ceny významně zasáhne nejen naše hospodářské výsledky, ale zvyšuje i riziko nedostatku likvidity, často přesahuje naše ekonomické možnosti a ohrožuje i naši samotnou existenci,“ citují z dopisu adresovanému ministerstvu průmyslu a obchodu Hospodářské noviny, které informaci přinesly.
Podle nich jsou pod ním podepsaní všichni velcí dodavatelé: ČEZ, E.ON, PRE, Pražská plynárenská a Innogy.
Na trh se vrací padlý dodavatel energií, podle odborníků je to problém |
Vláda stanovila cenové stropy ve výši šest korun za kilowatthodinu elektřiny včetně DPH a tři koruny za kWh plynu v září. Plošně mají stropy platit od ledna, nicméně velcí dodavatelé je započítávají už i do záloh na listopad a prosinec.
Způsob, jakým se rozdíl mezi nákupní cenou a cenou pro zákazníky bude dodavatelům kompenzovat, měl být schválen ještě před koncem roku. Jenže do začátku roku 2023 zbývá pár týdnů a dodavatelé začínají být nervózní. Stropy pro ně znamenají miliardové náklady, které nyní musí hradit z vlastních zdrojů.
„Podle dohodnutého harmonogramu by měla vláda nařízení projednat do konce roku,“ uvádí tiskový mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka. „Příprava kompenzačního nařízení probíhá. Zástupci meziresortní pracovní skupiny k zastropování a zástupci obchodníků pravidelně jednají, jen minulý týden se sešli třikrát. Výsledkem této spolupráce bude správné nastevní kompenzací pro obchodníky s energiemi a zároveň potřebné záruky a kontrolní mechanismy pro stát,“ říká Smolka.
Preferovaná varianta kompenzací
Společnost Centropol pod dopisem podepsaná není. „Sice souhlasím s tím, že na kompenzačním mechanismu je potřeba pracovat velmi intenzivně, je to ale nejsložitější část celého legislativního proudu, který řeší cenový strop,“ uvádí člen představenstva Centropolu Jiří Matoušek. Podle něj jsou nyní na stole minimálně tři možné varianty kompenzačního mechanismu.
Preferovanou možností ze strany Energetického regulačního úřadu, který bude vykonávat funkci kontrolního orgánu, je nastavit benchmarkovou cenu definovanou podle průběžných nákupů komodity v čase. Podle Matouška jde o vhodnou variantu, nicméně někteří účastníci trhu se mohou ozvat s tím, že nemohli tuto konzervativní nákupní strategii dodržovat, vzhledem k podmínkám na trhu.
Energie už levné nebudou, máme tu nový normál, říkají analytici |
„Je možné, že někteří z nich byli již tak finančně vyčerpaní, že nebyli schopni průběžné nákupy realizovat včas a nakupovali na stále kratší období,“ říká Matoušek a dodává, že nyní je správné vyčkat na finalizaci modelu.
Zároveň zdůrazňuje, že je potřeba vedle kompenzačního mechanismu rovněž nastavit systém, na základě kterého budou dodavatelé moci žádat o zálohu na kompenzace. „Již pro měsíce listopad a prosinec jsme snížili zálohy těm zákazníkům, kteří jsou nad cenovým stropem, zatím jsme od státu nečerpali žádnou pomoc a vše hradíme z vlastních zdrojů,“ uvádí Matoušek.
Vypočítejte si, kolik bude platit za elektřinu v příštím roce:
Zdroj: Centropol
