Dluhy nesplácí čtvrt milionu lidí

  • 160
Ve schránkách statisíců lidí v těchto dnech přistávají složenky za vánoční nákupy na dluh a Češi se probouzejí do kocoviny, která je čím dál silnější. Své dluhy nezvládá či nechce splácet přes čtvrt milionu lidí, což vydá na jedno velké město, jako je Ostrava.

Lidé v Česku za sebou táhnou stále větší půjčky, za které kupují či opravují byty, nakupují televizory, nábytek i jídlo. S tím, jak rostou dluhy, přibývá i předlužených rodin.

Může to být problém, varují soudy
O jejich osudech se mluví na mnoha frontách. "Počet žalob na drobné dlužníky extrémně narůstá. Loni už bylo takových žalob kolem dvou tisíc. To je víc než třetina všech civilních sporů, které jsme řešili," řekl Jaromír Jirsa, místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 1.

"Zatím se to ještě dá zvládnout, ale časem to může přerůst v neřešitelný problém. Pokud se projednávání a podávání takových případů nezmění, soudy zkolabují," tvrdí soudce.

Čísla z bank potvrzují, že dlužníků - dobrých i špatných - rychle přibývá.
Podle čerstvých údajů z centrálního registru, kde si banky vyměňují informace o dlužnících, má dnes nějakou půjčku 3,19 milionu Čechů, tedy skoro každý třetí včetně starců a nemluvňat.

Národní banka uvádí, že mezi domácnostmi dlužníci přibývají nejrychleji a že rodiny co do objemu vypůjčených peněz pozvolna dohánějí podnikovou klientelu. Z čísel národní banky lze odhadnout, že potíže se splácením loni mělo nejméně sto tisíc lidí. Další nesplácené dluhy evidují splátkové společnosti, jako jsou Multiservis nebo Home Credit, a leasingové společnosti.

"Aktuálně vedeme 175 tisíc záznamů," uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení Solus, kam splátkové firmy posílají údaje o problémových klientech.

Soudci i bankéři varují, že právní procedura s neplatiči je dnes rychlejší než dřív, zadluženým lidem se načítá penále, sankční úroky či náklady na advokáty. Rozsudky pak putují k exekutorům, kteří rovněž hlásí velký nárůst zakázek.

Podle národní banky, odpovědné za zdraví bankovních domů, je situace pod kontrolou. Lidí v potížích přibývá, ale ostatní dlužníci platí vysoké úroky, a tak banky na dluzích dobře vydělávají. V západní Evropě jsou dluhy mnohem větší.

Korea už krach prožila
V roce 2002 byla společnost LG Card jednou z hvězd jihokorejské burzy. Prodej jejích kreditních karet prudce rostl, lidé nakupovali na dluh, platili úroky a akcie firmy vyletěly za rok skoro o sto procent. Loni tato firma skončila skoro v bankrotu.

Odvrátila ho jen díky záchrannému plánu, který stál její věřitele 4,5 miliardy dolarů.

Karty se v Koreji rozdávaly doslova na ulici a snadný přístup k penězům se ukázal jako danajský dar pro mnoho předlužených Korejců.

Lidé v potížích, banky v zisku
V Česku, kde se lidé také rychle učí životu na dluh, šlo loni před Vánocemi bez problému nakoupit na úvěr za deset či dvacet tisíc. Vedle toho výrazně přibývá nákupů bytů na hypotéku.

S tím, jak přibývá půjček, však i v Česku přibývá předlužených rodin, jimž nejprve volají vyškolené telefonistky z vymahačských agentur. Pak jim chodí dopisy od soudu kvůli žalobám bank a na konci za nimi přicházejí exekutoři a odnášejí majetek.

Podle podrobného šetření České národní banky, která chování bank a jejich klientů sleduje kvůli zdraví finančního sektoru, má současná situace dvojí dopad.

Banky i splátkové společnosti se proti problémům jistí důmyslnějším prověřováním klientů, důslednějším propojením informací a hlavně polštářem vysokých úroků vybíraných jako rezerva pro zaplacení ztrát způsobených delikventy.

Podíl špatných úvěrů na celkových obchodech je dosud stabilní či mírně klesá a odpovídá standardům Evropské unie, a tak žádné kolapsy bank jako v Koreji nehrozí.

Podle bank a splátkových firem má problémy s placením úvěrů na čtvrt milionu lidí. Z pohledu bankéřů se však i takové číslo zatím rozpustí v moři nových obchodů. Jejich počet však roste a téma nabývá na významu.

"Banky mají svou strategii a vědí, co dělají. Naše varování primárně směřuje k těm, kteří si půjčují," prohlásil Jan Frait, člen bankovní rady národní banky, která už loni vydala sérii upozornění v souvislosti s rychlým nárůstem půjček.

Národní banka spočítala, že šest domácností ze sta vykazuje potíže se splácením půjček. U hypoték, kde je v sázce vlastní bydlení a kde jde o největší sumy, je číslo menší a potíže jsou jen se dvěma až třemi procenty domácností.

U půjček na spotřebu je však v prodlení dvanáct procent bankovních úvěrů. Nebankovní splátkové společnosti počet problémových klientů neuvádějí.

Pět let na mizině
Soudy dnes bankám vyřizují jejich žaloby rychleji než dříve. S ministerstvem spravedlnosti například vyjednávají o tom, že pro zrychlení budou od bank přijímat seznamy žalob elektronicky, například na cédéčku.

Ale ani soudní platební rozkaz nemusí znamenat pro banku vítězství. "Ti lidé často nemají žádné úspory ani žádný majetek. My jsme vstoupili do mnoha domácností, a tam není kde brát. V exekuci uspěje ten první, ale druhý už nedostane nic," uvádí Hynek Filip, jednatel firmy Sampa, která dluhy buď vymáhá, nebo naopak lidem pomáhá s bankami vyjednávat.

Pro lidi v největší krizi připravuje ministerstvo spravedlnosti možnost úniku, byť velmi bolestnou. Předlužený člověk by mohl u soudu požádat o "oddlužení", na jehož konci by se část dluhů smazala.

"Po dobu pěti let by mu však zůstávalo jen životní minimum, zbytek příjmu by se strhával na splacení půjček," uvádí mluvčí ministerstva Petr Dimun s tím, že takto se lidé mohou vyhnout tomu, že přijdou o vše.