Příklad? Manžel s příjmem 15 tisíc korun, manželka 10 tisíc. Dvě děti v rodině. Státu odevzdají měsíčně přes osm tisíc, pokud se do této částky kromě "klasických" daní z příjmů a sociálního pojištění započítají i odvody, které na rodinu skrytě číhají při každém nákupu (DPH či spotřební daň).
Daňové odvody jsou v Česku srovnatelné s EU, především pokud se započítají i vysoké příspěvky, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. Veřejné rozpočty vyberou ročně 35 procent výkonu celé ekonomiky. Přesto vládní hospodaření loni skončilo dluhem.
Daňová přiznání - trpkost přijde brzy
Ačkoli daňová přiznání musí poplatníci odevzdat státu až koncem března, většina lidí uvidí soupis svých odvodů už velmi brzy. Jedná se o miliony těch, kteří s daněmi nechtějí mít nic společného a nechávají si je spočítat v mzdové účtárně.
Kdo se dál nechce o nic starat, do poloviny února musí odevzdat účetním všechny potřebné dokumenty. V praxi to znamená, že účtárny nahánějí zaměstnance už nyní.
"Touto cestou rozhodně platí daně většina lidí a pokud lidé neměli jiné příjmy a vše předají do 15. února, mzdová účtárna má povinnost daně spočítat," uvádí daňová poradkyně ze společnosti KPMG Maria Merhefková.
Na daňovém přiznání ovšem poplatník uvidí jen část toho, co vládě na její rozsáhlé výdaje ve skutečnosti platí. Roční vyúčtování se totiž vztahuje pouze na daně z příjmu, ale pro stát jsou stejně významné také odvody schované v cenách výrobků či služeb, a ty se vybírají průběžně po celý rok.
Průměrná česká domácnost, kde rodiče pobírají 15 a 10 tisíc korun hrubého a živí dvě děti, má po odvodu přímých daní na utrácení kolem 20 tisíc. Tedy čtyři pětiny z hrubého příjmu uvedeného na výplatních páskách.
Jakmile tato rodina vyrazí na nákupy, pak při orientačním odhadu rodinného rozpočtu podle Českého statistického úřadu utratí tolik, že daňové zatížení vzroste až na 33 procent hrubého příjmu. Jinými slovy, žena v této rodině vydělává pouze na stát. A to i přesto, že rodina může na obě děti počítat s daňovými odpisy kolem čtyř tisíc měsíčně.
Tyto odvody jsou srovnatelné s tím, co platí státu rodiny v sousedním Německu. Podle obdobných výpočtů časopisu Wirtschaftswoche odvede lépe situovaná rodina z východního Německa ročně bezmála 40 procent příjmů. Daňové zatížení vzrůstá u bohatších lidí. Samostatně žijící člověk s příjmem 35 tisíc korun, který kouří, často jezdí autem a občas zajde na skleničku, odvádí kolem padesáti procent ze svého hrubého příjmu.
Zdanění lidské práce představuje pro českou státní pokladnu klíčový příjem. Velká část břemene je přitom před očima poplatníka důmyslně skryta, i když se mzdou úzce souvisí. Jedná se o sociální a zdravotní pojištění, z něhož je na výplatní pásce uvedena jen malá část ve výši 12,5 procenta. K nim však musí mzdová účtárna přidat z firemních zdrojů dalších 35 procent z toho, co zaměstnanci vyplácí na hrubé mzdě.
ODS nedávno navrhla "zveřejnit" všechny tyto odvody na výplatní pásce. Hrubé příjmy průměrné domácnosti by tím vzrostly z 25 na 34 tisíc korun. Ale zdanění by vystoupalo z 33 na 50 procent.
