U nás má nastartovat hlavně stavby silnic a dálnic, ale například Vězeňská služba by ráda využila soukromý kapitál k budování nové věznice.
"Slibujeme si, že spoluprací soukromého a veřejného sektoru získá stát větší prostředky hlavně na infrastrukturu," říká ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.
Šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr odhaduje, že pomocí soukromého kapitálu bude možné spustit v příštích třech letech až šest dopravních staveb za šedesát až osmdesát miliard korun. Na ně by jinak nebyly peníze.
I když koncesní zákon ještě neplatí, vláda už schválila dva pilotní projekty. Pomocí soukromého kapitálu má vyrůst nová silnice z Prahy na ruzyňské letiště a také ubytovací kapacity a parkoviště v Ústřední vojenské nemocnici.
Stavby, které pro stát financují soukromé firmy – takzvané PPP (PublicPrivate-Partnership) projekty – u nás nejsou úplnou novinkou, u velkých staveb však zatím nejsou obvyklé.
Důvěru k nim totiž podkopala blamáž se stavbou dálnice D47, kterou Zemanova vláda zadala konsorciu Housing&Construction. Později se totiž ukázalo, že smlouva byla nevýhodná pro stát. Ministerstvo dopravy ji vypovědělo i za cenu vysokých sankcí.
"Případ D47 na několik let zavřel těmto projektům dveře. Dnes jsme ve střední a východní Evropě jedni z posledních, kdo tuto formu nevyužívá," říká Jan Šnajdr, ředitel Asociace PPP sdružující šedesát firem, jež mají o účast v projektech spolupráce veřejného a soukromého sektoru zájem. "Staví se tak v Polsku, Maďarsku, Chorvatsku. Slováci vypisují svůj první tendr na projekt veřejně soukromého partnerství při stavbě části dálnice z Bratislavy do Košic letos," dodal šéf sdružení.
Podle Šnajdra je nezbytné při uzavírání smluv zajistit transparentnost, konkurenční prostředí, odhadnout poptávku po dané službě na dvacet až třicet let dopředu a dobře ošetřit rizika pro obě strany. "Nezbytnou podmínkou je vypisovat transparentní výběrová řízení. Právě to se v případě stavby D47 nestalo," říká.
Stavební firmy a banky už netrpělivě čekají, až nový zákon začne platit a projekty se rozběhnou. "Není to pro nás nic nového, ve Finsku a Norsku jsme tímto způsobem stavěli dálnice, ve Velké Británii dvě nemocnice a věznici. Chceme naše zkušenosti využít i u nás," uvedl Ondřej Šuch ze stavební firmy Skanska.
Státním úředníkům se na projektech PPP líbí hlavně to, že je možné se do stavby pustit dřív, než jsou k dispozici peníze. Stavba se pak splácí z provozu po dobu dvaceti až třiceti let. "Včera jste projekt připravili, dnes ho realizujete, zítra užíváte a až popozítří platíte," říká Pavel Švagr.
U některých projektů na státní peníze vůbec nedojde, protože investici zaplatí sami její uživatelé – například dálnice z vybraného mýtného.
V Evropě však lze najít i příklady, kdy podobné partnerství selhalo: maďarskou dálnici, financovanou tímto způsobem, řidiči objíždějí, aby se vyhnuli mýtnému, takže se nesplácí podle plánu. A společnosti Eurotunel, která financovala podmořskou cestu pod Lamanšským průlivem, hrozí dokonce krach.
