Aktuální období beze změn úrokových sazeb je nejdelší od roku 2017. Rozhodnutí bankovní rady odpovídá očekáváním analytiků. Podle nich sice cenové tlaky v ekonomice zvolňují, inflace ale zůstává příliš vysoko na to, aby centrální banka mohla začít se snižováním sazeb. Červnová inflace byla 9,7 procenta.
Zároveň členové bankovní rady snížení sazeb na srpnovém zasedání ve svých mediálních výstupech vyloučili.
ČNB ponechala úrokovou sazbu na sedmi procentech. Naposledy se měnila loni |
„Inflace v meziročním vyjádření nadále klesá, dokonce rychleji, než byla očekávání vyjádřená v poslední prognóze. I vzhledem k vysoké srovnávací základně by se v příštím roce už mohla vrátit do inflačního cíle ČNB okolo dvou procent. Nedalo se tak příliš očekávat, že by dnes bankovní rada ČNB jakkoli hýbala se sazbami,“ vysvětluje Daniel Janeček z poradenské společnosti PwC.
Podle Radomíra Jáče, hlavního ekonoma Generali Investments CEE, inflační tlaky a rizika v české ekonomice zmírňují, což by samo o sobě mohlo vést k debatě o postupném uvolňování měnové politiky. „Bankovní rada ale ohledně otázky snižování úrokových sazeb zůstává opatrná v souvislosti s možnými inflačními riziky spojenými s růstem mezd a vývojem veřejných rozpočtů.
Analytici Komerční banky ve své prognóze očekávají, že k prvnímu snížení úrokových sazeb ČNB dojde v únoru příštího roku, a to hned o půl procentního bodu. „V polovině roku 2024 by pak základní úroková sazba měla dosáhnout pěti procent a na jeho konci klesnout na čtyři procenta. Takto relativně rychlé snižování by měl umožnit strmý pokles inflace, ke kterému podle nás v příštím roce dojde,“ vysvětluje Martin Gürtler, analytik Komerční banky.
Koruna oslabuje
Bankovní rada také na svém čtvrtečním zasedání formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022. Na devizovém trhu proti oslabení koruny už neintervenuje od října 2022. „Kurz koruny ihned po zveřejnění rozhodnutí o ukončení intervencí prudce oslabil. Lze předpokládat, že koruna bude oslabovat dále,“ komentuje Pavel Peterka, ředitel pro strategii a hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.
Koruna po oznámení oslabila vůči euru zhruba o dvě desítky haléřů. Kurz po 15:00 stoupl až na 24,20 koruny za euro. Vyplývá to z údajů na portálu Patria Online. Ve středu činil kurz koruny k euru 23,98 koruny. Dnes tak česká měna oproti předchozímu závěru oslabila o 22 haléřů, tedy skoro o jedno procento. Analytik XTB Štěpán Hájek řekl ČTK, že čtvrteční oslabení koruny je největší od rok starého oznámení, že novým guvernérem ČNB bude Aleš Michl. Tehdy oslabila koruna za jediný den, mezi 10. a 11. květnem 2022 téměř o čtyři desítky haléřů.
Bankovní rada dále upozornila, že bude vždy z principu bránit nadměrným kurzovým výkyvům ohrožujícím cenovou či finanční stabilitu, kdykoli to uzná za vhodné. Michl ubezpečil, že silná koruna je pro banku zásadní. Ukončení intervencí je podle něj pouze formální krok.
ČNB zhoršila výhled ekonomiky
Postupný pokles úrokových sazeb ČNB očekává ve své nové makroekonomické prognóze od třetího čtvrtletí letošního roku. „Bankovní rada diskutovala i dva další scénáře. Ty počítají s vyšším inflačním očekáváním a vyšší poptávkou ze strany domácností. Obojí by mohlo vést k vyšší inflaci,“ uvedl Michl s tím, že reakcí bankovní rady by bylo ponechání sazeb na stávající úrovni déle, než je stanoveno v základním scénáři prognózy.
„O snižování sazeb bankovní rada dnes nejednala, inflace neumožňuje o tom uvažovat. Debata o tom přijde na pořad na podzim,“ uvedl Michl s tím, že většina rady se kloní k alternativním scénářům prognózy. „Očekáváme sazby vyšší, než nám říká základní scénář. Zvyšování sazeb není smeteno ze stolu,“ ubezpečil dále guvernér.
Ve své nové prognóze ČNB vyhlíží pokračování poklesu inflace. „V říjnu bude trend přerušen kvůli statistickému vlivu úspornému tarifu, který sníží srovnávací základnu,“ upozornil Michl.
Průměrnou inflaci za celý rok ČNB aktuálně vidí u 11 procent. V roce 2024 na úrovni 2,1 procenta. Michl také připomněl, že k poklesu inflace je nutná i umírněná fiskální politika, umírněný růst mezd i utlumená poptávka domácností.
Tuzemská ekonomika bude podle ČNB letos stagnovat, růst má asi jen o desetinu procenta. Centrální banka tak výhled zhoršila. V květnu totiž předpokládala růst půl procenta.
Hospodářské oživení by podle ČNB mělo přijít v příštím roce, kdy bude růst HDP 2,3 procenta. I v tomto případě ale centrální banka svou prognózu revidovala směrem dolů proti květnu, kdy očekávala tříprocentní růst. V roce 2025 podle ní HDP vzroste o 2,7 procenta.
