Změna se dotkne zhruba 150 tisíc cizinců ze zemí mimo EU, Norska a Islandu, kteří v Česku pracují a mají tu povinnost platit daň. Zhruba polovina těchto pracovníků je zaměstnaná, druhá má živnostenský list. Nejpočetnější jsou podnikatelé a zaměstnanci z Vietnamu, Ukrajiny, Moldavska, Ruska, Mongolska a Spojených států.
Rodič-cizinec se dvěma potomky, manželkou na mateřské, úvěrem na bydlení a s penzijním připojištěním může přijít až o 70 tisíc korun ročně (při nové 19% dani z příjmu). Tyto peníze dnes díky daňovým slevám a odpočtům ušetří, nově je bude muset státu odvést. Pracující studenti rovněž přijdou o slevu a od základu daně si nepůjde odpočítávat ani dary. Cizincům zůstane pouze sleva na poplatníka, letos 23 640 korun.
Cizinci, na které se ministerstvo financí neodvážilo kvůli možnému osočení z diskriminace sáhnout (EU, Norsko, Island), si nově budou muset vyzvednout na českém finančním úřadě speciální formulář o výši příjmů a nechat si ho potvrdit u svého správce daně doma.
"S ohledem na skutečnost, že dochází k velkému zneužívání slev na dani poplatníky z třetích zemí, navrhuje se omezit možnost jejich uplatňování pouze na rezidenty vyjmenovaných států," píše se v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Na zneužívání daňových úlev cizinci ze třetích zemí upozorňovali daňoví úředníci od začátku letošního roku. Problém se týká především daňového bonusu na děti, jenž dostávají pracovníci, kteří mají vyměřené tak nízké daně, že je sleva na děti přesáhne.
Kdo ověří, že mají děti?
Ohledně zneužívání se neoficiálně mluví o státech směrem na východ, s jejichž úřady je obtížná komunikace. Podle českých úředníků se nedá ověřit, zda dítě, na které cizí pracovník uplatňuje slevu, k němu skutečně patří. A konkrétně u vietnamské komunity uvádí řada lidí stejné číslo bankovního účtu ve Vietnamu, kam si nechávají bonus posílat. Není tak jasné, komu peníze vůbec jdou.
"61 tisíc Vietnamců žijících a pracujících u nás od našeho státu na nic nedostávají ani korunu a mají jen povinnosti platit zdravotní a sociální pojištění i daně," hájí komunitu Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti.
Podle Generálního finančního ředitelství loni podalo daňové přiznání (většinou ho podávají jen podnikatelé) 10 tisíc Vietnamců a jejich daňová povinnost byla v průměru 25 tisíc korun na osobu. Údaj, kolik odvedli zaměstnanci, není k dispozici.
Celkem dostává od státu tzv. zápornou daň z příjmu 338 tisíc lidí s nízkými příjmy, cizinců může být desítky tisíc, přesná statistika není k dispozici. Stát rozdá touto formou čtyři miliardy korun ročně.
Kolik odejmutím daňových výhod některým cizincům stát uspoří, není jasné. Mohlo by jít minimálně o desítky milionů korun.
