Jsou všude. Na chodnících, silnicích, v kanálech, v přírodě, obsahují řadu toxických látek a plasty, které se rozkládají odhadem patnáct let, k tomu. Řeč je o všudypřítomných nedopalcích z cigaret, na které si nyní chce více došlápnout Evropská unie.
Konec kouře z cigaret. Firmy vidí budoucnost v bezdýmných alternativách |
V nové směrnici zakazující řadu jednorázových plastů, která začne platit letos na jaře a do dvou let musí být i v českých zákonech, se část věnuje i nedopalkům.
Nově budou muset výrobci cigaret platit nejen za osvětu vysvětlující, že zbytek cigarety patří do koše, ale i za sběr odpadů z cigaret a za úklid volně pohozených cigaretových nedopalků. Důvod je ten, že nedopalky patří k nejrozšířenějším pohozeným odpadům na světě.
Ročně se prodá kolem šesti bilionů cigaret, z čehož je devadesát procent s filtrem. A až dvě třetiny z nich skončí pohozené na ulicích, v kanálech, v přírodě, píše ve své analýze o dopadech tabákového průmyslu na životní prostředí z roku 2017 Světová zdravotnická organizace (WHO).
Problém s nedopalky je dvojí. Jednak obsahují koktejl nebezpečných látek a jednak acetát celulózy. To je plast, který se špatně rozkládá. Za správné teploty a vlhkosti se rozložit může, píše ve své analýze WHO, ale zbudou z něj malinké částečky, z nichž se louhují chemické látky.
„Spousta lidí si myslí, že se jedná o přírodní materiál, a proto považuje jejich odhození za neškodné. Zde je třeba edukovat a říci, že se jedná o stejný dopad, jako bychom do přírody vyhazovali jakýkoliv jiný druh plastu,“ upozorňuje Soňa Jonášová, šéfka Institutu cirkulární ekonomiky Incien.
Jednoho dne už nebudeme muset vyrábět cigarety, říká šéf tabákové firmy |
Podle statistik americké organizace Ocean Conservancy zabývající se od 80. let každý rok celosvětově čištěním pláží patří nedopalky k těm nejčastějším a do první trojky volně pohozeného odpadu jej řadí i Evropská komise.
Otázkou je, jak se bude směrnice zavádějící rozšířenou odpovědnost výrobců cigaret prosazovat v praxi. „Lze předpokládat, že tito výrobci budou zakládat nové kolektivní systémy,“ uvádí za ministerstvo životního prostředí Ondřej Charvát z tiskového oddělení.
Financování sběru cigaretového odpadu by mohlo fungovat podobně jako dnes u elektrošrotu, obalů nebo pneumatik. Výrobci budou platit autorizované společnosti, která se bude starat o sběr odpadu. Podobný bič jako na cigaretáře bude zaveden i na výrobce plastových nádob na potraviny, kelímků či plastových tašek.
„Výrobci budou například platit osvětové kampaně, že spotřebitelé nemají vhazovat hygienické potřeby do toalet nebo že vlhčené ubrousky se v životním prostředí nerozloží a mají být vyhazovány do směsného komunálního odpadu,“ přibližuje za ministerstvo Charvát.
Nová opatření mohla být přísnější, myslí si ochránci přírody
Organizace zabývající se ochranou životního prostředí nová opatření zaváděná směrnicí vesměs vítají, i když někteří dodávají, že mohla být v lecčems přísnější.
Spokojeni jsou vlastně i cigaretoví výrobci, protože původní návrh Evropského parlamentu byl ještě tvrdší a požadoval i postupné snižování filtrů s plastem. Výrobcům se nakonec podařilo největší nebezpečí odvrátit a důvodem je mimo jiné to, že zřejmě neexistuje alternativa nynějších filtrů.
„Během posledních desetiletí bylo vyzkoušeno více než dvacet různých filtračních materiálů, které však dosud bohužel nenabídly vhodnou náhradu za acetát celulózy,“ uvádí například za British American Tobacco Martin Lupa.
Důvod je ten, že ve filtrech se zachycují škodlivé látky z kouře, a to jak tuhé, jako je třeba nikotin či dehet, tak plyny. Testované papírové alternativy umějí podle Martina Lupy zachytit sice lépe pevné částice, ale hůře ty plynové.
Podle Jana Freidingera z Greenpeace ale stejně rozložitelné filtry nejsou žádným řešením. „Vůbec totiž neřeší problematiku výluhů nebezpečných látek z použitých filtrů. Paradoxně se může stát, že člověk při vědomí toho, že je filtr rozložitelný, bude méně motivován ho vyhodit do koše,“ varuje.
Je to jedovaté, ale pst!
Problém navíc podle něj je, že o toxicitě použitých filtrů výrobci mlčí. „To by měl být první krok, informovat uživatele, že filtry se nerozkládají a v nich obsažené látky mohou být smrtelné pro vodní organismy a nejen je,“ dodává Freidinger.
V tomto ohledu směrnice nařizuje výrobcům pouze uvádět informace o tom, že obsahují plasty a jak s takovým odpadem nakládat. Škodlivost nedopalků prokázala řada studií. Zmiňuje je i zmíněná analýza Světové zdravotnické organizace. Například louhování nedopalků ve vodě mělo za následek úhyn poloviny ryb v ní.
Filtry byly vynalezeny v 50. letech minulého století jako odpověď na obavy z rakoviny plic. Cigarety s filtrem byly „prodávány“ jako zdravější. „Nyní už víme, že toto tvrzení se ukázalo jako falešné,“ píše Světová zdravotnická organizace ve své analýze. I tak cigarety s filtrem zcela převálcovaly ty bez něj.
Češi usilovně třídí, recyklaci PET lahví však bojkotuje „rukávek“ |
Výrobci cigaret by byli nejraději, kdyby se řešení přehodilo na nepořádné uživatele. „Je důležité se zaměřit hlavně na preventivní opatření, včetně osvětových a vzdělávacích kampaní, a dále pak na dodržování předpisů, a to i za cenu pokut pro ty kuřáky, kteří odhazují cigaretové nedopalky na ulici,“ uvádí Martin Lupa za BAT.
Pokutu za odhození odpadu může dát policie už dnes, ale nepatří k těm úplně nejvyužívanějším. Ve všech zemích včetně Česka se také objevují různé iniciativy i podnikatelské nápady, jak se se špačky vypořádat.
Petr Kukla se například od roku 2015 snaží prodávat takzvané kapesní popelníčky, ale zatím mu prodeje moc nejdou. „Prodeje jsou opravdu zanedbatelné. Zatím jen skrze e-shop, a to cca deset zakázek měsíčně,“ říká zakladatel společnosti Bezvajglu.cz s tím, že hlavně s městy jsou jednání na dlouhé lokte. Kukla přesto věří, že jeho čas ještě přijde.
