Ve věkové skupině od 20 do 48 let jich pracuje 86 procent. Vysvětlení sociologů je, že taková už je v Česku tradice.
"Pro českou rodinu je typické zapojení obou partnerů do placené práce," říká Barbora Matějková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Počátek této praxe lze vysledovat už v poválečném Československu.
S příchodem dětí je však všechno jinak. Zaměstnání s výchovou potomků skloubí už jen o trošku více než polovina matek. A to je naopak skoro nejméně v Evropě.
Evropskému průměru se vymykají hlavně matky s malými dětmi.
"U žen s dětmi do dvou let nedosahuje zaměstnanost dvaceti procent, zatímco v Evropě je přes padesát," říká Barbora Matějková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Důvodů je hned několik. Jedním z nejpodstatnějších je, že firmy ze zákona musí držet ženám pracovní místo až do tří let věku dítěte. Delší dobu už to v žádné vyspělé zemi nejde.
"Nezvykle dlouhá rodičovská dovolená nahrává spíše pobírání sociálních dávek než práci," potvrzuje ředitelka odboru rodinné politiky na ministerstvu práce Michaela Marksová-Tominová.
Úředníci proto při přípravách nové rodinné koncepce zvažují dát ženám možnost volby. Buď by byly doma s dětmi déle a s menšími sociálními dávkami, anebo kratší dobu, ale s více penězi od státu.
"Jiné potřeby mají matky vysokoškolačky a jiné se základním vzděláním," vysvětluje záměry Marksová-Tominová.
Dnes valná většina matek využívá možnosti zůstat doma s potomkem tak dlouho, jak to ze zákona jde.
"Přes devadesát procent matek čerpá celou rodičovskou dovolenou, takže je doma s dítětem tři roky," říká například Diana Dobálová, mluvčí Eurotelu, kde tvoří ženy takřka polovinu zaměstnanců.
Po třech a více letech doma se však matky potýkají s problémem, jak znovu začít pracovat. K delšímu pobytu doma navíc svádí možnost pobírat ještě čtvrtý rok rodičovský příspěvek.
"Pak ale mohou ženy zažívat v původním zaměstnání komplikace, což také může být důvodem, proč se již do zaměstnání nevracejí," říká Matějková.
Dlouhá rodičovská dovolená však může být pro ženu problémem i z jiného úhlu pohledu. "Zkušenosti z celého světa dost přesvědčivě dokazují, že ztížím-li propouštění nějaké konkrétní skupiny, tak důsledkem je, že tuto skupinu nikdo nechce zaměstnávat," připomíná Michaela Erbenová, členka bankovní rady České národní banky.
Sama je matkou dvou dětí a do práce se vrátila poměrně záhy. Jak sama říká, hlavně díky manželovi, chůvě, kterou si s nadprůměrným platem může dovolit, a možnosti pracovat i doma po večerech.
Kratší úvazky neletí
Většina žen, která chce s menším dítětem začít pracovat, nemá v Česku snadný život.
Nejschůdnější možností, jak skloubit práci a výchovu dětí, je zkrácená pracovní doba. Částečné úvazky však nejsou příliš rozšířené.
Zatímco v Evropské unii pracuje čtvrtina zaměstnaných žen s dětmi na zkrácený úvazek, v tuzemsku jsou to pouhá čtyři procenta. Podle výzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění existuje možnost zaměstnání na kratší dobu jen na 29 procentech pracovišť.
Zaměstnavatelé shodně tvrdí, že o ně velký zájem není, ženy naopak v průzkumech odpovídají, že by tuto možnost uvítaly.
"Zájem není. Na částečný úvazek u nás pracují čtyři ženy z 385," říká například Marcela Dvořáková za Pražské vodovody a kanalizace. Někdy však ani kratší úvazek nejde zvládat. Jedenatřicetiletá Martina z Brna si sjednala částečný úvazek v době, kdy byly dceři dva roky, celkem snadno.
"Po třech a půl měsících jsem toho musela nechat, protože to nešlo zvládat. Z šesti hodin práce se stala velmi rychle normální pracovní doba," říká Martina, která pracuje v oblasti firemní komunikace.
Ve většině případů jsou nakonec brzdou pro přijetí kratšího úvazku, pokud je vůbec možný, příliš nízké výdělky. A z nich si lze mimo jiné těžko zajistit alespoň hlídání dětí po dobu práce.
Hledá se chůva
Jesle, které byly velmi rozšířené před listopadem 1989, takřka vymizely. "V roce 2003 pokrývala nabídka míst v jeslích jen jedno procento všech dětí do dvou let věku," dokumentuje Matějková.
Další možností kromě jeslí je sehnat si paní na hlídání. Ta vyjde na hodinu podle regionu od 50 do 150 korun, takže ženám s menším výdělkem se ani z finančního hlediska nevyplatí začít pracovat.
Ministerstvo práce proto podle Marskové-Tominové zvažuje, jestli nezavést příspěvky na hlídání dětí či zvýhodnění pro firmy, které zaměstnávají na kratší úvazky. Minusem všech těchto kroků je, že něco stojí, a nezískají proto podporu z ministerstva financí hlídajícího peníze odtékající ze státní pokladny.
Pro rozpočet ztrátová, ale matkami vítaná byla i změna od počátku loňského roku: umožnila jim totiž pobírat rodičovský příspěvek a přivydělávat si zároveň. To, že mají ženy s dětmi o práci zájem, dokládá, že příspěvek začalo loni pobírat o sto tisíc žen více než o rok dříve.
Naopak, proti vyššímu zaměstnávání žen směřuje zavedení společného zdanění manželů. To si budou moci sezdané páry poprvé spočítat příští rok při zúčtování letošních příjmů.
Společné zdanění je nejvýhodnější pro manžele, kde je velký rozdíl v příjmech. A to je zejména tam, kdy je žena na mateřské.
| Pracovité ženy v Česku (kolik procent ze všech žen je zaměstnáno ve věku 20 až 48 let) | |||
| Země | Ženy bez dětí | Ženy s dětmi do 12 let celkem |
- z toho na část. úvazek |
| Česko | 86 | 54 | 4 |
| Estonsko | 84 | 62 | 5 |
| Slovinsko | 83 | 85 | 2 |
| Rakousko | 83 | 72 | 32 |
| Velká Británie | 83 | 62 | 36 |
| Nizozemí | 82 | 70 | 55 |
|
Slovensko |
81 | 59 | 2 |
| Litva | 80 | 79 | 13 |
| Německo | 80 | 60 | 35 |
| Finsko | 78 | 72 | 8 |
| Lotyšsko | 78 | 66 | 8 |
| Maďarsko | 78 | 50 | 4 |
| Dánsko | 77 | 80 | - |
| Portugalsko | 77 | 76 | 7 |
| Francie | 77 | 66 | 18 |
| Kypr | 75 | 70 | 8 |
| Belgie | 75 | 68 | 27 |
|
Průměr Eu 25* |
75 | 60 | 23 |
| Lucembursko | 75 | 59 | 26 |
| Polsko | 70 | 59 | 10 |
| Španělsko | 62 | 51 | 10 |
| Itálie | 60 | 50 | 15 |
| Řecko | 57 | 53 | 7 |
| Malta | 38 | 27 | 8 |
|
Pramen: Eurostat čísla za rok 2003 | |||
|
* průměr 25 členských zemi Evropské unie | |||
 Ženy umí hodně pracovat. (Ilustrační foto) |
