Zvolená cesta bude mít hlavní vliv na to, kolik peněz v Job Air Technic utopí Česká spořitelna a Česká exportní banka, jež na vybudování a vybavení opravny půjčily dohromady 880 milionů korun, z nichž jim většina v zadlužené firmě zůstala.
Pokud Job Air definitivně skončí v bankrotu, měl by po něm také stát vymáhat více než 300milionovou dotaci, kterou poskytla ministerstva průmyslu a sociálních věcí. Fakt, že ministerstva svou pohledávku do insolvenčního řízení zatím nepřihlásila, signalizují, že v Praze se počítá spíše s reorganizací, nikoliv v bankrotem firmy.
Právě reorganizaci při zachování podniku v chodu navrhují samotní vlastníci Job Air Technic – tedy Barč s Hurtou. Jejich plán je založen na vstupu strategického investora, který by v Job Air navýšil kapitál a zaručil bankám vrátit 30 procent jejich pohledávek. Akcionáři by při tomto scénáři o jakékoliv nároky na firmu a své pohledávky v ní přišli. Kromě obou manažerů by tato cesta poškodila i minoritního podílníka a věřitele Job Airu, strojírenskou skupinu Vítkovice Jana Světlíka. Vítkovice, jejich firma Hutní montáže hangár v Mošnově stavěla, drží 19,78 procenta akcií Job Air a v úpadkovém řízení uplatňují pohledávku 25 milionů korun.
Není zatím jasné, kdo je investorem, který má v rámci věřitelského reorganizačního plánu Job Air převzít. Ještě počátkem roku se o firmu ucházela švýcarská opravárenská skupina SR Technics, ta ale z projektu vycouvala – mimo jiné i proto, že prodej do jejích rukou bez otevřené soutěže odmítala Česká spořitelna. Podle Daniela Barče se ale o mošnovský hangár ucházejí další investoři z opravárenské branže. „Náš reorganizační plán počítá s účastí strategického investora z Blízkého východu, jehož totožnost zatím nechceme v médiích zveřejňovat,“ říká spolumajitel a výkonný šéf Job Airu.
Nejlepším řešením je reorganizce, věří věřitelé
Na tom, že nejlepším řešením je reorganizace firmy, se v této chvíli podle informací iDNES.cz shodují obě věřitelské banky, insolvenční správce i zástupci samotného dlužníka. Otázkou je, zda zvítězí právě dlužnický reorganizační plán předložený Barčem a Hurtou.
Další variantou, o níž se v bankách mluví, je totiž převod oddlužené opravny v rámci bankrotového řízení na stát – konkrétně na Český aeroholding, který provozuje podobně zaměřenou, ale mnohem větší leteckou opravnu v Praze Ruzyni. „Prodej Aeroholdingu by při krachu věřitelského reorganizačního návrhu byl další variantou, jak situaci řešit,“ říká zdroj z dozorčí rady České exportní banky.
Že jde o reálně zvažovaný scénář, potvrzuje i šéf Aeroholdingu Miroslav Dvořák: „Díváme se na tuto možnost, ale zatím je to zcela otevřená záležitost. To, že vstup do firmy zvažujeme, zatím nic neznamená, záleželo by na mnoha okolnostech,“ říká ředitel Aeroholdingu.
Firmu táhne ruský Aeroflot
Ruzyňské opravny Aeroholdingu mají 700 zaměstnanců, v Job Air dnes pracuje necelých 200 lidí. Podle Barče je Job Air od září loňského roku v provozním zisku a daří se mu tedy už tři čtvrtě roku hradit veškeré běžné závazky. Stabilizaci potvrzuje i insolvenční správce v dokumentech, založených v insolvenčním rejstříku. „Společnost dlužníka vykázala za první čtvrtletí roku 2014 významné zlepšení hospodaření, dosáhla kladného hospodářského výsledku ve výši 4,6 milionu korun.
Výsledek je dán růstem tržeb, provozní marže a úsporou fixních nákladů. Růst tržeb (proti stejnému období roku 2013 cca trojnásobný) je dán změnou obchodní strategie a uzavřením dlouhodobého kontraktu s novým významným zákazníkem,“ píše se ve zprávě insolvenčního správce. Obrat v hospodaření firmy má na svědomí hlavně loni podepsaná smlouva s ruským Aeroflotem, který je dnes hlavním klientem Job Airu.
Job Air sice vydělává, podle insolvenčního správce ale nemá šanci ze svého podnikání uhradit 834 miliony dluhů, o něž se hlásí jeho věřitelé.
