Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem. Největším vývozcem v EU byla loni Francie, naopak Německo se po více než 20 letech stalo dovozcem elektřiny, uvedla EGÚ Brno. Důvodem poklesu exportu elektřiny z Česka byla podle analýzy především nižší výroba elektřiny z uhelných a plynových elektráren, která se vlivem poklesu ceny méně vyplácela.
„Největším vývozcem v EU byla Francie se 49 TWh, kde na výrobě elektřiny mají zásadní podíl jaderné elektrárny. V některých zemích je právě výroba z jádra společně s vhodnými podmínkami pro využívání vodní energie zásadním předpokladem pro vývoz elektřiny. Platí to například pro Švédsko, které v roce 2023 vyvezlo 29 TWh,“ uvedl řídící konzultant EGÚ Brno Petr Čambala. Třetím největším exportérem bylo Španělsko se 14 TWh, odkud většina elektřiny směřovala do Portugalska.
Výroba elektřiny v EU loni opět klesla, důvodem je nižší výkonnost firem |
Výroba elektřiny v EU klesla v roce 2023 o tři procenta, což je přibližná roční spotřeba celé ČR. V Česku se loni vyrobilo nejméně elektřiny od roku 2002, pokles produkce byl o deset procent. Čtyři pětiny elektřiny v Česku pocházejí z jádra a uhlí. V EU i ČR roste výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, pro naplnění cílů do roku 2030 to však nestačí.
Poprvé od roku 2007 se do pozice vývozce elektřiny vrátilo Slovensko. V roce 2023 vyvezlo 3,5 TWh, což souvisí především se zprovozněním jaderné elektrárny v Mochovcích. Naopak Německo se po více než 20 letech stalo importérem elektřiny, když dovezlo devět TWh. Podle analýzy šlo o důsledek uzavření jaderných elektráren a nižší dodávky elektřiny z uhelných elektráren. Ještě v roce 2018 přitom Německo vyvezlo do okolních zemí téměř 50 TWh a předloni pak 28 TWh.
Dlouhodobě je dovozcem také Rakousko, kde se však loni díky vyšší výrobě z vodních elektráren a nižší spotřebě snížil export z deseti TWh na přibližně dvě TWh. Deficitní loni bylo také Polsko (dovezlo čtyři TWh) a Maďarsko, které dlouhodobě dováží přibližně čtvrtinu své roční spotřeby. „U žádné z těchto zemí přitom ve střednědobém horizontu neočekáváme výraznější změny a dovozní charakter bilance bude s velkou pravděpodobností přetrvávat,“ podotkl řídící konzultant EGÚ Brno Matěj Hrubý.
ČEZ zřejmě odstoupí od polské nabídky na uskladnění plynu, osud projektu je nejistý |
Největším dovozcem elektřiny v EU byla s importovanými 50 TWh elektřiny Itálie. Mezi další významné importér v EU patřilo Maďarsko (11 TWh) a Portugalsko (deset TWh). Výrazně deficitní v roce 2023 byla také Británie, u níž dovoz elektřiny dosáhl 27 TWh.
„Pokud bychom v regionu střední Evropy z politických důvodů odstavili uhelné elektrárny, bude i při ambiciózním rozvoji obnovitelné energetiky kolem roku 2030 nutné najít nový zdroj pro přibližně 250 TWh spotřeby, a to i v případě, že budeme očekávat pouze nepatrný celkový nárůst spotřeby o deset procent. Vyšší politický tlak na náhradu uhlí by tedy především v zimě vedl k výraznému navyšování ceny elektřiny,“ dodal ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.
Evropská unie i Česko zaznamenaly v loňském roce další výrazný pokles výroby a spotřeby elektřiny. Ten je spojen především s nižší ekonomickou výkonností a to zejména průmyslových firem.
Již v roce 2022 výroba elektřiny v EU meziročně poklesla téměř o 100 terawatthodin, v roce 2023 nastal pokles o dalších 66 TWh. Přibližně tolik činí roční spotřeba elektřiny v celé České republice.
Plyn zůstane významnou částí energetického mixu, shodují se odborníci |
Aktualizovaný český návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) počítá v roce 2030 s výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách ve výší přibližně 3 TWh. Významným impulzem pro další rozvoj by měla být nová legislativa, která nyní podporuje vznik komunitní energetiky.
