Úroky ČNB zahýbe ekonomikou i trhem hypoték
Třikrát nebo čtyřikrát? Česká národní banka začala se zvyšováním úrokových sazeb už letos. A napřesrok bude pokračovat, aby ekonomiku - jak říká guvernér Jiří Rusnok - vrátila k normálu.
Centrální bance to umožňuje rychlejší růst cen, inflace by se po celý příští rok měla pohybovat nad dvěma procenty. Podle ekonomů tak může klíčová sazba v ekonomice ke konci roku 2018 vystoupat až k 1,5 procentům. To zdraží nejen úvěry na bydlení - měsíční splátky průměrné hypotéky stoupnou už napřesrok o stokoruny, ale také půjčky firmám na investice.
Bude však záležet na tom, zda se ČNB skutečně odhodlá zvedat úroky tak rychle. Limituje ji například politika Evropské centrální banky, která bude nejspíš po celý příští rok držet sazby v záporu.
Evidence tržeb S pokladnou, nebo bez ní
Těsně před Vánocemi hodil Ústavní soud vidle do spouštění dalších fází elektronické evidence tržeb.
Ve Sněmovně se tedy napřesrok povede tuhý boj o znění zákona, který vše podle požadavku soudců zpřesní. A statisíce drobných podnikatelů budou čekat, zda – a hlavně odkdy – se jich povinnost evidovat účtenky dotkne.
Mzdy Jako utržené ze řetězu
Už letos musely firmy rekordně přilepšit svým zaměstnancům, aby si je udržely. A zatím všechno nasvědčuje tomu, že výdělky porostou také napřesrok.
Státní instituce i bankovní experti čekají, že mzdy v roce 2018 stoupnou o sedm až osm procent. Přestože zhruba třetinu tohoto nárůstu ukousnou vyšší ceny, stále jde o dlouho neviděný vzestup.
Odboráři v řadě firem dokonce bojují o dvouciferný nárůst. Bude zajímavé sledovat, jak se s jejich požadavky podniky vyrovnají. Firmám, kde je vyšší podíl hůře placených pracovníků, se totiž začínají tenčit zisky.
Výroba energie Kdo postaví a zaplatí nové jaderné bloky?
Teď, nebo nikdy. Tohle bude jedno z klíčových rozhodnutí příštího roku. Ne-li vůbec nejdůležitější. A vlastně také nejobtížnější. Vláda – ať už bude jakákoliv – se k němu bude muset postavit čelem.
Teoreticky je to jednoduché: nové jádro si přejí dvě třetiny Čechů i všechny relevantní politické strany. Předchozí vláda sice vytvořila jaderný výbor, ale o výstavbě nerozhodla. Přípravu výstavby nových bloků si do svého programu vetkl i nový kabinet, jenž však zatím nemá důvěru ve Sněmovně.
Zároveň jde o investici za stovky miliard korun. A rozhodnutí o výstavbě nových bloků v situaci, kdy je jasné, že bez státu – ať už ve formě garance výkupních cen, či přímé finanční podpory – nové reaktory postavit nejde, si nechce vzít na triko nikdo.
Přehodit rozhodnutí na dalšího v pořadí, jako to udělala Sobotkova vláda, už moc nejde. Životnost dukovanských bloků se pomalu chýlí ke konci a s přípravou na výstavbu je třeba začít s předstihem. Navíc generace jaderných expertů pomalu odchází do důchodu a mladí se do studia bez jasné perspektivy nijak zvlášť nepohrnou.
Kurz koruny Měna zbavená okovů
Po čtyři roky by tahle kolonka byla prázdná. Tak dlouho totiž ČNB držela korunu pod krkem a její kurz se držel 27 Kč za euro. V dubnu však devizové intervence skončily a domácí měna od té doby víceméně posiluje.
A zpevňovat má i napřesrok až někam k 24,50 koruny za euro. Pokud si však nezačnou spekulanti ve velkém vybírat své zisky, to by korunu srazilo.
Obnovitelné zdroje Levnější energie z větru
Tažení Německa za zelenější energii začíná přinášet první ovoce. Jak naznačují výsledky posledních aukcí, ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren, se srovnaly s platbou za energii vyrobenou v klasických elektrárnách.
Ještě však zbývá vyřešit, jak dodávat ve chvíli, kdy je poptávka. Pomoci mohou různé způsoby skladování energie, například baterie.
Fúze a akvizice Čekání na rekordy
Co se týče prodejů tuzemských firem, nebyl letošek tak silný jako loňský rok. Podle Štěpána Fliegera, který vede oddělení fúzí a akvizic v poradenské společnosti EY, se letos uskutečnily zhruba dvě stovky transakcí. Proti loňsku ubyly velké akvizice.
Největším dealem se stane zřejmě prodej Škody Transportation skupině PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera (odhadem za více než 10 miliard korun). Na obzoru jsou však další desetimiliardové transakce – například prodej Zentivy, výrobce zdravotnických lůžek Linet či prodejce letenek Kiwi.
Vyspělejší průmysl Robot tady, robot tam
Když Česko prodávalo zahraničním investorům jako svou hlavní výhodu levnou pracovní sílu, nebylo tolik robotů ve výrobě potřeba. Člověk na práci byl dostupný a levnější. Rychlý růst mezd a nedostatek pracovníků však situaci radikálně mění.
Počet robotů je v Česku ve srovnání s Německem zatím stále třetinový (vztaženo k počtu zaměstnanců). A bude jich přibývat. Nejen v automobilkách, ale i v dalších oborech. MF DNES bude sledovat, kam všude proniknou. Větší robotizace přinese růst produktivity, tudíž i další důvod k růstu mezd.
Investice Nic neroste do nebe. Ani akcie, ani bitcoin
Letos se investoři namlsali. Akciové burzy během roku 2017 rostly dvouciferným tempem, dobře si vedla i pražská burza. Její index PX-TR si – při započítání dividend – od ledna polepšil téměř o čtvrtinu. Výrazně větší výnosy mohla lidem přinést sázka na některou z virtuálních měn, jako je například bitcoin. Jeho cena je nyní i přes obrovské turbulence 14 krát vyšší než v lednu.
Když se teď dívají analytici do budoucnosti, tvrdí, že investoři by se měli začít alespoň trošku „bát“. A to přesto, že indexy tržního strachu jsou stále poměrně nízko. Rizika však pomalu rostou a proplout příštím rokem může být pro investory náročnější. Skvělé ekonomické vyhlídky na příští rok jsou už prý v cenách akcií započítány. Například v sektoru informačních technologií už ceny akcií přerostly hodnotu firem.
