Velmi významně se tvorba rezervy liší mezi kraji, nejvíce spořiví jsou na Vysočině. Vliv má také vzdělání, rezervu si netvoří pouze šest procent vysokoškoláku, nejhůře na tom jsou lidé se základním a učňovským vzděláním.
Téměř 80 procent využívá spořicí účet, třetina běžný. Tři čtvrtiny Čechů si odkládají částku do osmi tisíc korun. Více než polovina (56 procent) si odkládá každý měsíc, 23 procent téměř každý měsíc. Jednou za půl roku si spoří dvě procenta Čechů. Ti, kteří si nespoří, podle průzkumu spoléhají na státní důchod, ti spořivější naopak na svou rezervu.
Dnešní padesátníci půjdou do důchodu později, ukázal interní dokument MPSV |
Podle dat Eurostatu míra úspor českých domácností vzrostla v letech 2020 a 2021 z dvanácti procent na devatenáct. Za loňský rok lze nicméně očekávat propad vlivem inflace a energetické krize, která rozpočty domácností výrazně ovlivnila. Češi měli v roce 2021 finanční aktiva v hodnotě téměř 8,3 bilionu korun, což je o jedenáct procent více než v roce 2020.
Z hlediska struktury finanční aktiv českých domácností dominuje hotovost a vklady na běžných a spořicích účtech, které se na celkových aktivech podílejí z 46 procent. V akciích, investičních fondech či podílech ve firmách mají české domácnosti 40 procent svých finančních aktiv. Pojištění a penzijní fondy pak tvoří pouze deset procent z celku.
Nejmenší podíl hotovosti a prostředků na běžných účtech mají domácnosti v Dánsku, Švédsku a Nizozemsku. Ty se zároveň vyznačují vysokým podílem finančních aktiv v penzijních fondech a jiných formách pojištění.
Dva miliony na důchod? To nemá skoro nikdo!
Pokud jde o mezinárodní srovnání, tak Česko zaostává za unijním průměrem v výší úspor. Podle analýzy Sociologického ústavu Akademie věd ČR domácnosti v Česku měly v roce 2021 v čistých finančních aktivech naspořeno průměrně 187 procent svého disponibilního ročního příjmu. Průměr za celou EU přitom činí 288 procent. Češi tak mají naspořeno méně než třeba Němci, Rakušané či Maďaři, na druhou stranu předčí mnohé Východoevropany.
Neznamená to ale, že by Češi nebyli spořiví, protože si současně české domácnosti uspoří přes 19 procent svého celkového ročního příjmu, což mírně převyšuje evropský průměr.
V celkovém objemu tedy mají Češi méně úspor než je průměr EU, a to i přes to, že si odkládají vůči svým příjmům nadprůměr. V celkovém objemu uložených prostředků podle Navrátila zaostávají ze dvou důvodů. Tím prvním je, že v Česku je mnohem větší podíl vlastnického bydlení. Češi tedy část své rezervy častěji utratí za nemovitost, než tomu je v jiných zemí EU. Druhým důvodem pak je to, že Češi jsou velmi konzervativní v tom, jak spoří. Raději mají hotovost nebo spřicí účet, než aby investovali. Tím se ale připravují o zhodnocení svých prostředků.
Průměrná česká domácnost má uspořeno zhruba dvojnásobek svých ročních příjmů, podle Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny, by to mělo být mezi osmi sty až devíti sty tisíci. Výrazně lépe jsou na tom například Švédové, kteří mají v průměru naspořený zhruba šestinásobek svých ročních příjmů.
Přilepšete si k důchodu. Kde nejvýhodněji sjednat penzijní spoření? |
I když si tedy Češi snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich v současnosti nemá našetřeno dost. „36 procent z těch Čechů, kteří si tvoří dlouhodobou rezervu, má našetřeno méně jak sto tisíc korun, osmnáct procent dokonce méně než padesát. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů anebo k velkým investicím jako koupě nemovitosti, jedná se o zcela nedostačující výši,“ říká Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
Co se týká úspor na důchod, ideální by bylo, aby měl člověk stranou aspoň dva miliony korun, čehož aktuálně dosahují pouze čtyři procenta Čechů v předdůchodovém věku (55–65 let).
„V důchodu s největší pravděpodobností lidé stráví něco mezi patnácti a pětadvaceti lety. Takže pokud máte naspořené dva miliony korun, tak vám vyjde, že ze svých úspor můžete utratit sto tisíc ročně, tedy 8 333 korun měsíčně. A tato částka vám pak doplní důchod od státu,“ vysvětluje Monika Hrubá, manažerka zákaznické zkušenosti České spořitelny. Na takovou částku však většina populace nedosáhne.
Češi se učí investovat
Velký boom zažívá v posledních deseti letech kolektivní investování. Hodnota majetku investovaného do investičních fondů kolektivního investování nabízených v Česku se od roku 2012 do konce roku 2022 více než ztrojnásobila na 752 miliard korun.
Česká spořitelna v roce 2022 navýšila počet pravidelných investic do podílových fondů o 27 procent. Průměrná pravidelná investice v dubnu letošního roku činila 2 500 korun.
„Třetina investic se nachází v takzvaných smíšených fondech, které obsahují jak akcie, tak dluhopisy i další druhy aktiv, 31 procent v dluhopisových fondech a čtvrtina v akciových. To mimo jiné svědčí o stále poměrně silně konzervativním přístupu Čechů ke svým investicím. Necelá desetina připadala ke konci loňského roku na nemovitostní fondy,“ říká Ján Hájek, portfolio manažer akciového podílového fondu Erste Top Stock.
Data dále ukázala, že počet Čechů, kteří investují, ať už pravidelně nebo formou jednorázové investice, stoupl. Zatímco před deseti lety měla zkušenost s investováním zhruba čtvrtina dospělé populace, dnes je to již 37 procent, přičemž dalších 27 procent dospělé populace o investování uvažuje.
„Trend je tedy jednoznačně vzestupný, což je obzvláště potěšující v kontextu minulého roku, kdy investiční trhy zaznamenaly řadu propadů. Potěšujícím trendem je také počet pravidelně investujících, kterých jen u Spořitelny za poslední rok přibylo přes 70 tisíc,“ vyčíslil Martin Řezáč, ředitel Erste Asset Management ČR.
Vedle 752 miliard korun investovaných v podílových fondech dosáhl podle dat Asociace pro kapitálový trh ČR v loňském roce objem majetku ve fondech kvalifikovaných investorů 351 miliard korun.
