Velkou část této hodnoty ale rozpustí inflace.
Pokud by se odečetl její vliv, byla by po patnácti letech průměrná mzda asi 4 245 korun. Platy totiž reálně za tu dobu vzrostly asi o třetinu, uvedl hlavní ekonom Patria Online David Marek.
Reálné mzdy klesaly až do roku 1995
Až do roku 1995 si přitom Češi příjmově pohoršovali, reálné mzdy klesaly a v letech 1995 až 1998 se pohybovaly jen těsně nad úrovní roku 1989. Teprve v posledních šesti letech se reálné příjmy Čechů vzdalují úrovni před sametovou revolucí.
Další podstatnou změnou jsou stále více se rozevírající nůžky mezi příjmy jednotlivých obyvatel. Doby, kdy "všichni měli stejně", vzaly za své. Špičkoví manažeři v roce 2004 berou statisíce měsíčně, dvě třetiny lidí ale nedosáhnou ani na průměr. - více zde
Nejvíc vydělává mladý vysokoškolák v Praze
Nejvíce si může v českých podnicích vydělat vysokoškolsky vzdělaný muž ve vedoucí funkci, nejlépe ředitel či prezident významného podniku v hlavním městě, ve věku od 30 do 39 let. Za hodinu práce mu naskočí u nejlépe odměňované skupiny v průměru kolem 1400 korun, na což se většina zaměstnaných nezmůže za celý pracovní den.
Na druhém konci žebříčku je podle statistik sotva plnoletá žena s nedokončeným základním vzděláním, vykonávající pomocnou manuální činnost, například úklid, v severní části Čech a pracující pro zemědělské družstvo či lesní podnik. Její hodinová mzda se nezřídka pohybuje pod 40 korunami.
Před 15 lety lidé měsíčně uspořili 40 korun
Podstatně se liší i skladba toho, za co dnešní domácnosti utrácejí. Zatímco před patnácti lety, šla většina peněz na jídlo, nyní přijde dráž především bydlení. Každý člen domácnosti dá průměrně na bydlení 1 489 korun měsíčně, to je pětina celkových výdajů.
V roce 1990 to byla zhruba desetina. Náklady na bydlení se tenkrát pohybovaly kolem dvou stovek. Na každého člena domácnosti se dostalo průměrně 2081 korun čistého.
Po měsíci hospodaření průměrně mu pak z dvou tisícovek zbylo zhruba čtyřicet korun.
Pětinu za potraviny, pětinu za bydlení
Asi pětinu příjmů dají lidé za potraviny. To je sice více než než před patnácti lety, ale za rostoucími výdaji nestojí větší konzumace, ale zdražování. Těsně po revoluci stál chleba 2,80 Kčs, dnes je to asi 15,30 koruny. Trojnásobně vyskočila cena hovězího, o desetikorunu podražil litr mléka, téměř o dvacet korun cukr.
Na druhou stranu ale relativně klesly náklady spojené s oblékáním, vybavením domácnosti a volným časem. Neznamená to však, že by Češi přestali zmíněné zboží kupovat. Pračka, lednička, barevná televize či videorekordér už dávno nejsou vzácností. Každá domácnost má alespoň po jednom kuse, ledničky má každá druhá domácnost dokonce dvě.
Na počátku 90. let prala každá druhá rodina v automatické pračce, dvě třetiny rodin se dívaly na barevnou televizi. S postupem času přibyly i počítače, mobily a myčky, o kterých si tehdejší generace mohla nechat jenom zdát.
 Spoření, peníze, hypotéka. (Ilustrační foto) |
