Pomaleji rostly platy naposledy ve 4. čtvrtletí roku 1998, oznámil Český statistický úřad. Oproti minulému čtvrtletí se tempo růst mezd zpomalilo na polovinu.
I když průměrně mzdy vzrostly, ne každý si polepšil. V nepodnikatelské sféře platy dokonce o 102 koruny klesly. Pohoršily si zejména státní zaměstnanci, kterým se ani po řadě protestů nepodařilo vyjednat zachování třináctých a čtrnáctých platů v požadované výši.
Namísto dosavadní polovinu platu "navíc", dostali pouhou desetinu, což se promítlo ve výdělcích za 2. čtvrtletí.
Podle Markéty Šichtařové z Next Finance začal stát skutečně výrazně šetřit na platech svých zaměstnanců.
"Šetrnost či rozhazovačnost státu je důležitým faktorem, který ovlivňuje mzdy v ekonomice. Stát často odstartuje přílišným růstem platů mzdovou nákazu v celém hospodářství. Tentokrát šel stát dobrým příkladem," komentovala výsledky Šichtařová.
Podle analytika HVB Pavla Sobíška se pomalejší růst platů ve veřejné sféře čekal. Překvapující ale podle něj je, že mzdy poklesly i v soukromé sféře.
"Zdá se, že teprve od 2. čtvrtletí zareagovaly mzdové kontrakty na loňskou nulovou inflaci a k vyššímu růstu nepomohly ani solidní výsledky podniků," říká Sobíšek.
Platy průměrně vzrostly i za celých prvních šest měsíců, přičemž růst byl nejvýraznější v prvním čtvrtletí roku. Za pololetí vzrostla mzda o 6,4 procenta. Průměrně si Čech za první půlrok vydělal 17 267 korun.
Nejlépe se dařilo finančníkům - ti průměrně vydělali téměř 36 tisíc korun. Na druhou stranu byl růst v tomto odvětví nejpomalejší. To Pavel Sobíšek vysvětluje tím, že ve finančnictví už je dost odborníků, a není proto třeba lákat nové vidinou vysokých výdělků.
Nejnižší mzdy jsou tradičně v zemědělství. Platy se tu pohybují kolem dvanácti tisíc hrubého měsíčně.
Ekonomové: Lidé začnou šetřit
Podle ekonomů se dá čekat, že Češi začnou méně utrácet, což by se posléze mohlo projevit i v pomalejším růstu HDP. Zpomalení růstu mezd by se podle ekonomů mohlo pojevit i ve změně politiky ČNB, která začala postupně zvyšovat úrokové sazby.
"Pokud spotřeba klesne více, mohli by centrální bankéři růst sazeb odložit na později," říká Helena Horská z Raiffeisenbank.
