Evropská komise Česku také naznačila, že nejspíš zcela pozastaví Regionální operační program Střední Čechy (více čtěte zde).
V období 2007–2013 se České republice nabízí z evropských fondů 26,7 miliardy eur. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně čtyři miliardy eur, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 procent výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky.
Domácí příjemci dostali ke stejnému datu proplaceno celkem 456,7 miliardy korun, což je 57,4 procenta připravené částky. Za poslední měsíc tak na účtech úspěšných žadatelů přibylo dalších 9,7 miliardy korun. Úřady dosud rozhodly o poskytnutí evropských peněz na 44 430 projektů za celkem 694,9 miliardy korun. To je 87,4 procenta peněz připravených pro aktuální programové období.
"Čerpání prostředků není uspokojivé. Ministerstvo pro místní rozvoj proto u řady programů zavedlo krizové řízení. Tato agenda je také pravidelným bodem jednání porady ekonomických ministrů," prohlásil ministr pro místní rozvoj v demisi František Lukl.
Za hlavní problémy, proč je ČR v čerpání evropských peněz ve skluzu, vedení resortu považuje příliš složitou strukturu operačních programů, složitost metodiky, která na začátku programového období dokonce zcela chyběla, či vysokou fluktuaci pracovníků jak řídících rad, tak i v jednotlivých Regionálních operačních programů.
"Velké problémy jsou také v projektovém řízení příjemců a kvalitě zadávacího řízení. Zpoždění způsobuje také časté odvolávání a dlouhé lhůty u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)," dodal ministr Lukl.
V úvahu nyní připadají i přesuny peněz
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) i kvůli těmto problémům aktuálně odhaduje, že se nepodaří vyčerpat 15 až 30 miliard korun, o které by tak Česko přišlo.
Jako nejrizikovější hodnotí pět operačních programů, konkrétně jde o Životní prostředí, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program, Technická pomoc a ROP Severozápad.
"Naše předpoklady jsou o něco skeptičtější než odhady řídících orgánů daných operačních programů. Pokusíme se udělat vše pro to, aby ztráta byla minimální. To ale neznamená, že si budeme ty věci malovat narůžovo," podotkl Lukl.
V úvahu nyní připadá i přesun peněz do méně rizikových operačních programů. Ten ale musí odsouhlasit právě řídící orgán daného operačního programu. A to může být problém, jak se před nedávnem ukázalo právě u ROP Severozápad. Tomu hrozí kvůli dlouhému pozastavení, že nestihne vyčerpat až několik miliard korun. Přesto řídící orgán odmítl návrh MMR přesunout tyto peníze do jiných úspěšnějších ROP.
Podle ministra je postoj vedení Ústeckého a Karlovarského kraje, jejichž zástupci tvoří většinu v monitorovacím výboru ROP Severozápad, egoistický.
"Nicméně v tuto chvíli není možné hrát si na nějakou falešnou solidaritu. Musíme se na tu věc dívat kriticky a věcně, protože jsou to finanční prostředky, které jsou určeny pro ČR a v konečném výsledku je jedno, jestli skončí například v oblasti životního prostředí nebo dopravy. Je ale nezbytné, aby smysluplně skončily v ČR ve prospěch všech občanů země," zkritizoval postoj zástupců ROP Severozápad Lukl.
