Tak ono se není čemu ani divit. Ti mladí na 20% vkladu nemají jak našetřit když chtějí jít bydlet do svého. Nám to říkal už náš poradce z Partners, že je to teď hodně rozšířené. Kdyby zamnou přišel můj syn což očekávám, že se určitě může stát jestli bych se zaručil naším barákem aby mohl jít on bydlet, tak bych to udělal. Svému synovi důvěřuji a kdyby neměl na splátku, tak se mu také pokusím pomoci.

Takové rodiče nechápu. Nevidím důvod, proč mladým jakkoliv pomáhat. Jsou zdraví, vzdělaní, mladí, takže si můžou vydělat na svoje. Tahle skupina obyvatel si absolutně žádnou podporu nezaslouží, protože má ty nejlepší výchozí podmínky a je jen na mladých, jak tento vstupní kapitál promění. Rodiče mají bydlení za celoživotní dřinu, kdy její výsledky jsou právě v podobě domů či bytů. Naopak ještě mladí by měli starší generaci přispívat, pokud jsou důchody na úrovni poloviny mzdy nekvalifikované prodavačky z jednoho nákupáku, je něco fakt špatně.

No... tento přístup je to, co odlišuje úspěšné rodiny (rody) od těch ostatních.

Buď každý začíná z nuly, aby končil s tím, že má za celoživotní dřinu bydlení... Nebo to někdo prolomí, zvládne další generaci něco zavčasu předat, aby tato místo dřiny a začínání z nuly mohla dál budovat a předávat.

Pravda, toto zas má to riziko, že se občas najde černá ovce, která zvládne majetek nahospodařený předky rozházet. Ale i tak mi přijde tento přístup lepší než "já nic neměl, tak ty taky mít nebudeš". Tedy pokud je na výběr - je mi jasné, že většinou je to nutnost a ne volba.

Kdo chce, kam... Zastavit vlastní bydlení jenom proto, aby dětičky měli snadno vlastní bydlení může jenom naprostý hlupec a dobře mu/jim tak. Sám bych toto nikdy po rodičích nechtěl, protože bych nedokázal žít s myšlenkou, že by mohli přijít kvůli mě o střechu nad hlavou. Stačí totiž souhra špatných náhod. Na vše jsem si musel vydělat sám a ještě zvládl finančně podporovat rodiče, při nějakém náhlém větším výdaji. Ale tohle v dnešní společnosti už moc nefrčí, protože dnešní dětičky jsou sobci, nehledí na druhé, pouze na sebe a rodiče jim v tom mnohdy zdatně ve své naivitě ještě sekundují a pak se velmi diví, když je jejich dětičky pak ještě vydírají, třeba přes vnoučata, apod. Přece chudáci dětičky nepůjdou do pronájmu, nebo bydlet jinde a taky si přece nebudou odepírat svůj způsob života, to není moderní

"Souhra špatných náhod" nestačí. Musela by tam být navíc buď velká hloupost nebo zlý úmysl.

To mi pripomina, jak nekdo z rodiny po me chtel, at jim pujcim na koupi pozemku (celych 100%). Ja na to: a banka vam nepujci? Oni: ne. Ja: tak asi pro to bude mit duvod. Oni: vsak my budeme rucit tim pozemkem. Ja: No tak kdyz takove ruceni banka nechce, tak ja tim tuplem ne. .... nekteri lidi jsou fakt padli na hlavu.

"V poslední době roste podíl lidí, kteří k žádosti o hypotéku přizvou rodiče nebo příbuzného, kteří úvěr navíc zajistí svou vlastní nemovitostí. V praxi to znamená, že padne omezení ohledně výše vlastních zdrojů."

Tak to se ČNB moc nepovedlo, jako ostatně více věcí za uplynulých 25 let.

Tak CNB to je jedno. Musi se starat o financni system. Jestli pak lidi budou muset zit v garsonce, protoze "neco" nevyslo, CNBanku vubec nezajima.

I s bankou se dá domluvit a já mám v hypotéce naprosto jasně napsáno, že po fixaci dojde k odebrání ručením druhou nemovitostí pokud tomu bude odpovídat zbytková částka dluhu vzhledem k aktuální ceně koupeného bytu, což podle všeho nebude problém splnit už při prvním konci fixace. A jsem zvědavý jestli se z toho bude banka zkoušet nějak vykroutit u konci fixace, ale neměli žádný problém to do smlouvy přidat jako extra bod a rozepsat se vším všudy.

Takže ono i s bankou se dá na tomhle domluvit, aby se druhá nemovitost vyvázala hned jak to bude možné a ručilo se jenom tou koupenou.

A kdybych druhou nemovitostí nemohl ručit, tak na to padnou všechny úspory a ještě si budu muset půjčit někde nevýhodně extra a při prvním problému po nastěhování s kotlem bych byl klidně měsíc bez teplé vody, protože bych neměl ani korunu na opravu v rezervě, takže bych si musel asi ještě půjčit a najednou bych v tom byl za několik desítek tisíc navíc vlastně zbytečně.

Ale je to prostě o rozumnosti, já napsal schválně ještě druhou smlouvu v rodině o té nemovitosti a přidal jsem extra zástavu ještě i na kupovanou nemovitost, abych prostě zajistil i pro případ smrti nebo toho, že by mi hráblo, že prostě banka na to nebude moct hned šáhnout a dělat, co se jí zlíbí. A taky mám samozřejmě životní a invalidní pojištění, které v případě smrti pokryje celou hypotéku a v případě invalidity apod. by měla kompenzovat případné problémy a jasně, že to stojí další peníze navíc každý měsíc, ale taky to pomáhá té důvěře, že prostě v případě problémů nemůže banka hned začít prodávat rodinný majetek, protože peníze prostě budou a ani koupený byt neskončí bance ve chřtánu, natož ten druhý, kterým se ručí.

Prostě chce to všechno s rozumem a pak to je opravdu prakticky bez rizika pro všechny zúčastněné.

asi bych nemovistost zastavil, ale jen v pripade, ze by kupovana nemovitost byla natolik kvalitni, ze by bylo minimalni riziko ztraty jeji hodnoty

O pripadnou evaluaci se postara banka. Dobry indikator je, kolik vlastnich prostredku vyzaduje.

a to ho zastavi nabytkem?

A nebylo by lepsi, kdyz uz, misto ruceni druhym domem, aby si rodice na ten potrebny kapital vzali hypoteku na svuj dum, a tento "cash" pak poskytli jako bankovni garanci svym detem? V pripade potizi by prisli "jen" o tuto sumu, ale dum by jim zustal.

Ta daň z nabytí nemovitosti je nechutnost - zaplať pořádný balík, protože sis dovolil koupit si z vlastních již několikrát zdaněných peněz takový luxus, jako je střecha nad hlavou. Kdysi na konci socáče si moje kamarádka postavila dům vedle domu svých rodičů. Postavili si ho sami, dva roky dřeli, šetřili a všechno co uškudlili dávali na materiál. Od státu za to dostali podporu, tzv. Nenávratnou půjčku (tedy de facto dotaci)ve výši 75% ceny domu. Byla pro lidi do 35 let. No a dnes je naopak sejmou tučnou daní z nabytí nemovitosti.

Přesně.