S nápadem ministra pro místní rozvoj Cyrila Svobody, podle nějž by soudy měly považovat za lichvářskou už sazbu nad dvacet procent, souhlasí z finančního trhu málokdo. Většině poraden pro předlužené se naopak nápad líbí.
Hranice dvaceti procent podle ekonomů i většiny poskytovatelů půjček lidem nepomůže a jen jim to znesnadní přístup k transparentnímu úvěru. Úrok nad touto hranicí navíc využívá například u kreditních karet většina bank. Právě ony jsou i podle poraden pro dlužníky institucemi, které lidem nabízejí nejlepší podmínky.
„Hranice určit nejde. Dovedu si představit situaci, kdy by i 10% úrok mohl být lichvou, a naopak situaci, kdy je 60% sazba či vyšší vzhledem k riziku naprosto v pořádku,“ říká ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík. Podle něj by toto opatření vedlo jen k tomu, že si věřitelé sice úrok sníží, ale peníze si „vyberou“ jinde.
Na to upozorňuje i Roman Binder, který mediálně zastupuje Home Credit. „Regulace posílí neprůhledné poskytování úvěrů firmami, které půjčuj,bezúročně‘, ale vydělávají jen na poplatcích.“
Také podle Martina Malého ze společnosti Cetelem hranice úroků nepomůže snížit předluženost Čechů. Navíc je podle něj nepřípustné, aby ji určoval soud. „Zcela to popírá princip soudnictví. Soudce se musí řídit pouze zákonem, nikoliv doporučením,“ říká mluvčí Cetelem.
| Bankovní ústav |
Kreditní karta v % p.a. |
| Česká spořitelna | 19,08 % |
| ČSOB | 19,20 % |
| GE Money Bank | 22,06 % |
| Komerční banka | 19,90 - 21,90 % |
| mBank | 14,80 - 23,80 % |
| Poštovní spořitelna | 19,20 % |
| Raiffeisenbank | 20,04 - 25,08 % |
| UniCredit Bank | 15,96 - 23,40 % |
Profesor práv Západočeské univerzity v Plzni Karel Eliáš však v interní dohodě soudů nic špatného nevidí. „Zákon taxativně určovat sazebníky nemá, protože každý případ je individuální, ale soudy si mohou vytvořit pásma, která jim pomohou v rozhodování,“ říká duchovní otec navrhovaného občanského kodexu, který má lidem umožnit do budoucna vyvázat se z lichvářské smlouvy.
S limitem úroků souhlasí většina poraden pro dlužníky. „Přítelem tvrdé hranice nejsem, ale vhodný by mi přišel násobek úrokové míry v daném čase obvyklé u bankovních institucí. Takže pokud je u konkrétního produktu úroková míra 15 až 20 procent, za rozumnou hranici jde považovat dvojnásobek,“ říká Ondřej Načeradský z Občanské poradny Jižní Město. Kdo by podepsal úrok vyšší, tak lze předpokládat, že byl v tísni nebo rozrušený, což jsou situace, jejichž zneužití postihuje trestní zákoník.
Se Svobodovými dvaceti procenty překvapivě souhlasí i poskytovatel půjček WPB Capital. „Tato hranice je opravdu mezní. Slušné finanční instituce by úvěry nad ni poskytovat neměly,“ říká místopředseda představenstva spořitelního družstva Martin Rudolf s tím, že by pevný limit mohl pomoci mnoha lidem.
