Pokud by nebyla přijata úsporná rozpočtová opatření, tak by ekonomika mohla růst o 0,5 procentního bodu rychleji, shodují se ekonomové. Sám ministr financí Eduard Janota přiznal, že dopady balíčku na ekonomický růst jsou mínus 0,8 procentního bodu.
Podle ministerstva tak ekonomika příští rok neporoste o 0,3 procenta, nýbrž klesne o 0,5 procenta. - čtěte Poslanci schválili základní parametry rozpočtu na příští rok
"Bude-li rozpočet na rok 2010 schválen přibližně v té podobě, v níž byl navržen vládou, bude jeho negativní dopad na tempo růstu ekonomiky činit podle našeho předběžného odhadu minus 0,5 procentního bodu," uvedla například analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Domácnosti budou i v roce 2010 opatrné
Ekonomika poroste příští rok podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška především vlivem vyššího exportu a růstu zásob, zatímco investice ještě budou pokračovat v poklesu. Mírně se podle něj také sníží soukromá spotřeba. "V ekonomice bude i nadále přetrvávat vysoká nejistota, která negativně ovlivní jak investice firem, tak spotřebu domácností," uvedl i analytik ČSOB Petr Dufek.
Hlavním předpokladem růstu je ovšem podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zlepšení ekonomické situace v eurozóně. Průměrný odhad na finančních trzích pro růst HDP eurozóny přitom podle něj v příštím roce dosahuje jednoho procenta.
Podle odhadů by se přitom vedle HDP k růstu měla vrátit v roce 2010 i průmyslová výroba. Letos ekonomové počítají s propadem kolem 13 procent.
Problém: desetiprocentní nezaměstnanost
Problémem ekonomiky bude zřejmě i nezaměstnanost, která bude na konci příštího roku blízko desetiprocentní hranici.
Naopak problémem nebude inflace, jejíž průměrná hodnota by měla být příští rok těsně nad jedním procentem. Zvýšit ji pak může takzvaný Janotův balíček. Například ČNB odhaduje, že úsporná opatření mohou zvýšit inflaci až o 1,3 procentního bodu.
"Kvůli recesi a pomalému růstu by měla zůstat na nízké úrovni inflace. Výše jí ovšem posune změna sazeb spotřebních daní a DPH," uvedl Marek.
Rozpočtové úspory přitom podle analytika Komerční banky Jiřího Škopa zvýší celkovou inflaci, nicméně velká část zvýšení nepřímých daní, tedy daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, bude podle něj kompenzována poklesem marží obchodníků.
