Akvaponická farma Bohuslava Škody v nymburském podzemním bunkru.

Akvaponická farma Bohuslava Škody v nymburském podzemním bunkru. | foto:  Petr Kozlík, MAFRA

Podnikání pro malé ryby. Akvaponie ušetří zemědělcům 90 procent vody

  • 40
Akvaponické farmy jejich propagátoři označují za rychlou cestu k velkým ziskům. Jejich systém produkce potravin, který spojuje chov ryb a pěstování rostlin bez půdy, totiž spotřebuje pro svůj provoz minimum vody. Ve srovnání s tradičním zemědělstvím je to méně než desetina. Zatím ale v tuzemsku žádná akvaponická farma úspěšně nefunguje.

Na zatravněném pozemku vedle nymburského hřbitova býval bunkr pro vedení lokální komunistické strany. Nyní má v podzemí Bohuslav Škoda akvaponické testovací centrum. Chová ryby a ve stejné vodě pěstuje salát.

Podnikatel vypadá spokojeně. Před pár dny se vrátil z Číny, kde byl přes Hospodářskou komoru ČR koncem dubna součástí podnikatelské delegace českého prezidenta Miloše Zemana. „Podepsali jsme tam kontrakt za miliardu na výstavbu největší skleníkové akvaponické farmy na světě. V Sia-menu bude mít 130 hektarů,“ říká a ukazuje fotky s čínskými partnery před velkými rozestavěnými skleníky vytápěnými solárními panely.

Chovat se tam má jeseter čínský. Druhý obří skleník má stát v Kuangčou, časem prý chce mít čínská vláda akvaponickou farmu u každého města.

Zatímco Američané a Izraelci se zabývají tímto oborem dekády, Škoda se ještě před pěti lety s rodinou živil chovem ryb v klasických rybnících. Pak podnik prodali a vrhli se do nového oboru. Jak je tedy možné, že se neznámá firma z Česka chystá dodávat akvaponické systémy ve velkém do nejlidnatější země světa?

Podle Škody se západní podnikatelé do Číny nehrnou. Obávají se, že by přišli o know-how, což ostatně hrozí i Čechům.

Číňané na háčku

Nymburský akvaponista umístil testovací centrum do podzemní místnosti o rozměrech zhruba osmkrát osm metrů. Vedle sebe tam stojí několik podlouhlých třípatrových kovových konstrukcí s mělkými bazénky, jimiž bez ustání proudí voda.

Na hladině plavou na polystyrenovém voru malé saláty. Každá rostlinka je usazená v plastovém košíčku, dlouhé kořínky skrze něj prorůstají do vody. Dvanáct hodin denně na salátky svítí lampy, přičemž topení není potřeba – v bunkru je i v zimě osm stupňů, navíc místnost ohřívá teplo ze svítidel.

Co je akvaponie

Ryby neplavou pod saláty, jak by se dalo předpokládat. „O kořeny by si odíraly ochranný sliz a ten by ucpal póry na kořenech, takže by rostliny přestaly přijímat živiny,“ vysvětluje chovatel. Několik stovek jeseterů hvězdnatých, jeseterů malých a okrasných koi kaprů plave ve dvou čtyřkubíkových kruhových nádržích ve vedlejší místnosti. Voda z kádí se přes filtr přečerpává a potrubím putuje k rostlinkám.

„Filtr obsahuje nitrifikační bakterie, které během pár hodin přemění rybí trus na živiny pro rostlinky,“ vysvětluje Škoda. „Dají se takto pěstovat jahody, okurky, papriky, bylinky, aloe vera i kořenová zelenina. V posledním případě kořen roste nad košíčkem,“ dodává.

Bunkr slouží zároveň jako předváděcí centrum. Škoda do něj vodí návštěvy a vysvětluje – i Číňané tu prý byli. Atraktivně zpracovaný web firmy Farma pro všechny odkazuje na akvaponické farmy, na nichž se Škoda podílel, přičemž u všech jsou také fotografie úhledně vysázených rostlin a ryb v průzračné vodě.

O největší farmě v Lážovicích u Berouna se píše, že má rozlohu 1 700 metrů čtverečních a denně by měla vyprodukovat až 500 kusů salátů a 80 tisíc kilo ryb ročně. Zatím ale nejede na plný provoz údajně kvůli potížím s elektrickým výkonem. MF DNES hovořila s majiteli čtyř zařízení, nicméně žádná z farem nefunguje naplno a dobře. 

Investor František Havlíček z Vrchlabí teprve začíná a v systému ještě ani nemá nasazené ryby. Tři další se se Škodou rozešli ve zlém a mluví o pohledávkách vůči němu, o nekompetentnosti, nespolehlivosti a o úmyslném zadržování informací ve snaze zvýšit závislost klientů na dodavateli. „Máme se Škodou nedořešené věci, nechceme s ním být spojováni,“ říká Jan Dušek, spolumajitel lážovické farmy.

„Když klient přestane dodržovat naše doporučení a nařízení, klienta upozorníme na chyby, ale když v nich pokračuje, dáváme od něj ruce pryč, i když víme, že nás pošpiní,“ brání se výtkám Škoda.

„Škoda využívá toho, že akvaponii nikdo nezná. Ten člověk to neumí, ale hezky o tom povídá,“ říká podnikatel, který se Škodou spolupracoval.

Evropa akvaponii nesvědčí

Škodovou dlouhodobou vizí je najít investory, vybrat od nich peníze, postavit pro ně farmy a dodávat jim sazeničky, krmivo a rybí plůdky. Zároveň by je školil a na druhé straně od nich vykupoval zeleninu a ryby, které by prodával pod již registrovanou vlastní značkou AQP Food.

Investoři by dostávali svůj podíl na zisku, know-how by měl pod kontrolou Škoda.

Firma jeho spolupracovníka Michala Fojtíka Future Farming za tímto účelem aktuálně nabízí na svém webu dluhopisy s výnosem 7,3 až 10,6 procenta ročně, vybrat chce 25 milionů. První produkty by se podle Škody mohly na trhu objevit za půl roku – ze kterých farem, to neuvádí.

Škoda nicméně není jediný, kdo propaguje akvaponické farmaření jako příležitost k velkému výdělku. Už od roku 2014 se snaží o výstavbu megafarmy na severu Moravy firma Taneco, která spojila své síly s izraelskými partnery a jejich akvaponickými technologiemi. Zatím však marně sháněla investora.

Za Taneco stojí mimo jiné autor „slušovického zázraku“ a donedávna senátor za SPO František Čuba. „Jsme ve fázi přípravy projektu, je to velký projekt, musí nazrát správný čas. Nemůžeme si dovolit selhání, máme partnera z Izraele, který má zkušenosti s projekty v Severní Americe,“ říká Ludvík Pavlíček, předseda dozorčí rady společnosti.

Podle něj firma připravuje projekty ve čtyřech lokalitách, nejdále je údajně projekt za 750 milionů korun v obci Třemešná u Krnova. Farma na více než dvou hektarech má předpokládaný termín zahájení provozu rok 2020. Financování má podle Pavlíčka zajistit kombinace prostředků bankovních a investorských – kdo za farmou bude stát, nepoví. 

„V Evropě nenajdete perfektně funkční farmu, Lážovice jsou k tomu nejblíže,“ soudí Veronika Tůmová, doktorandka z katedry agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity, která v rámci své dizertace objížděla české akvaponické farmy. Dokonce ani mediálně známá farma společnosti ECF Farmsystems v Berlíně podle ní nezaznamenala ekonomický úspěch.

Myšlenka akvaponie se nicméně dobře marketingově prodává. „Najdete krásné vypracované web stránky, ale když se tam dojedete podívat, zjistíte, že žádná z farem se neuživí, vydělávají na agroturismu, kurzech či školení,“ dodává.

Podle Magdaleny Prunerové, ředitelky Akvaponické akademie, která školí zejména hobby akvaponisty, rozvoji v Evropě brání klima a náklady na vytápění skleníků. „Nejsme v zeměpisných šířkách, aby to bylo jako na Floridě, v Izraeli či v Thajsku,“ vyjmenovává země, kde akvaponické zemědělství funguje. V Česku si podle ní akvaponie na komerční úspěch ještě bude muset počkat.

Podnikatel z bunkru versus zákazníci

Rybí trus živí rostliny. Podívejte se na reportáž o akvaponii z roku 2015: