Říká se jí U Sloupu, podle kamenného milníku, který se však nedochoval. Tato lesní křižovatka patří k nejnebezpečnějším v Jihočeském kraji. Je velice nepřehledná, i když tu řidiči musí snížit rychlost na 70 km/hod a v orientaci jim pomáhají dvě silniční zrcadla. Přesto tu opakovaně dochází k dopravním nehodám.
Oběti nehod všeho druhu připomíná několik křížků a pietních míst. Například památkou na tragickou smrt pytláka Mrázka na přelomu 19. a 20. století je obnovený pytlácký kříž. Sto metrů jižně od křižovatky, o kus dál v lese, je zase pomník s nápisem „Zde podlehl tragické smrti náš milovaný otec Matěj Kantor z Červeného Újezdce při kácení dříví 1. března 1914.“
Hned za křižovatkou směrem na Lhotice je litinový kříž připomínající Viléma Kajera, kterého u křižovatky 5. května 1945 postřelili prchající němečtí vojáci. Muž zraněním podlehl.
O rok později se tu vracela z představení ve Lhoticích v bryčce zpěvačka jihočeského divadla Kristýna Vondrová. Nedaleko křižovatky se jí splašil kůň, herečka vypadla z vozu přímo na kamenný patník, udeřila se do hlavy a na místě zemřela.
Následuje výčet dalších neštěstí, z nichž vyčnívá například příběh chlapce, kterého v padesátých letech zavalilo dříví z valníku. Ponurému místu nepřidává ani fakt, že se nachází v těsné blízkosti kafilérie, tedy spalovny uhynulých zvířat.
Stojí za sérií neštěstí prokletí zdejších pravěkých mohyl, které jsou v bezprostřední blízkosti křižovatky? Podle webu Severní Českobudějovicko pocházejí tři pravěké hroby zřejmě ze závěru starší doby bronzové, tedy kolem roku 1600 před naším letopočtem. Původně jich zde bylo mnohem více, ale tereziánští projektanti zde roku 1753 narýsovali stavbu pražské silnice přímo přes mohylník.
Historik a publicista Jan Ciglbauer navíc upozorňuje, že v místech křižovatky vedla prastará cesta nechvalně známá po celém kraji. Jen kousek odtud se místu na přelomu 16. a 17. století říkalo Libochova stránka a pravidelně se na ní přepadávalo, loupilo a mordovalo.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Libochova stránka„Severně od Českých Budějovic, nedaleko Chotýčan, protéká potok s poetickým názvem Libochovka. Potok pramení v revíru „Kubíčkovo jitro“ ve Velechvínském polesí a ústí do řeky Vltavy v polesí Nová obora mezi vrchy Hradcem a Jelením.“ „Horní část toku Libochovky s okolním líbezným údolím je dnes vyhlášenou rekreační oblastí s celou řadou víkendových chat. Právě tato část údolí se stala před staletími pověstnou po celém českém království, jako nechvalně známé místo loupežných silničních přepadů. Počtem zjištěných případů drží tato lokalita krok s vyhlášenými loupežnickými místy, jako je les Fiderholz u Běhovic a Černý les u Benešova.“ „...místo kdysi zvané Libochová stránka zaplnila mnohý list táborské černé knihy a budějovických soudních manuálů. Loupežných bratrstev, které braly své „vzatky“ nebo „bituňky“ bylo na Libochové stránce v průběhu 16. století několik v různém početním stavu od pěti do padesáti členů. Sociální původ lapků je patrný z výslechových protokolů a jednalo se o lidi z nejchudších vrstev městských řemeslníků, dále z řad poddaných bezzemků a podruhů a jenom z menší části z řemeslných lupičů.“ Zdroj: Příspěvek k regionálním dějinám lidového zbojnictví. Článek vyšel v časopise Výběr roku 1977, později zveřejněn na stránkách Severní Českobudějovicko, autor František Josef Čapek. |
