Městem Ivrea protéká Dora Baltea. Leží v pánvi, kde v prehistorických dobách vzniklo rozsáhlé jezero, dnes se v okolí rozkládá pětice malých jezer: Sirio, San Michele, Pistono, Nero a Campagna. | foto: Profimedia.cz

Itálie má ode dneška 54 položek na seznamu UNESCO. Žatec neuspěl

  • 0
Jako 54. významné italské místo bylo na seznam UNESCO zařazeno město Ivrea na severozápadě země coby významné místo italské průmyslové revoluce. Na seznam bylo zapsáno i jihomexické údolí Tehuacán-Cuicatlán, známé gigantickými kaktusy, a pohoří Barberton Makhonjwa v Jihoafrické republice.

Výbor pro světové dědictví UNESCO zasedá v Manámě od 24. června a posuzuje 29 položek nově kandidujících na zařazení na seznam. Byl mezi nimi také český Žatec jako město chmele, který však zařazen nebyl. Výbor doporučil nominaci přepracovat a rozšířit.

Itálie měla dosud na Seznamu světového dědictví 53 položek, a byla tak na prvním místě. Nově k nim přidala město Ivrea coby významné místo italské průmyslové revoluce a „humanistické koncepce práce Adriana Olivettiho“, tedy slavného vynálezce, který byl také výrobcem psacích strojů, kalkulaček a kancelářské techniky. Ivrea na seznamu figuruje jako „průmyslové město 20. století“.

Ve městě se také každoročně pořádá tradiční karnevalový průvod, devět týmů tu bombarduje pouliční chudinu pomeranči. Prohlédněte si: V italské vesnici se místo rajčat bombardují pomeranči.

Dnes výbor na seznam zařadil také údolí Tehuacán-Cuicatlán v jižním Mexiku. Leží v deštném stínu a je kryto okolními horami, takže je sušší než ekosystémy v okolí.

Vyznačuje se pestrostí rostlinstva - nachází se tam 2 700 rostlinných druhů, z nichž asi 30 procent je endemických. Známé je především gigantickými kaktusy. Údolí Tehuacán-Cuicatlán je třetí položkou Mexika na seznamu UNESCO.

Pohořím Barberton Makhonjwa získala Jihoafrická republika na seznamu svou desátou památku. Jde o místo známé nejstaršími odhalenými kameny na světě. Nachází se na severovýchodě JAR na poměrně malé ploše, nejvyšší kopce mají 1 800 metrů. Stáří tamních vulkanických kamenů se odhaduje na 3,2 až 3,6 miliardy let.