S roztroušenou sklerózou a na vozíčku projel černobylskou zónu smrti

  • 14
Jan Dušek trpí roztroušenou sklerózou, ale plní si sny a na vozíku objevuje místa, která si vždy přál vidět. Po expedici do španělského Santiaga uspořádal s přáteli další výpravu a vydal se do Černobylu, projet si Pripjať a pokusit se zdolat nejvyšší horu Ukrajiny Hoverle. Z expedice Černobyl na kolečkách vznikne dokument, který půjde do kin v den výročí černobylské katastrofy.

Ticho, prázdné neutěšené budovy zarůstající divokou přírodou, oprýskaná omítka a vybitá okna. Krajina zelená a bující, ale bez zvířat, nebe bez ptáků. Přestože nemoc Jana Duška neúprosně postupuje, vyrazil na další výpravu – tentokrát objevovat Černobyl.

„Lidé se této oblasti možná až zbytečně bojí. Černobylská katastrofa se stala roku 1986 a spad zasáhl nejen Asii, ale i podstatnou část Evropy. To znamená, že i mne zasáhl déšť z radioaktivního černobylského mraku. Myslel jsem si, teď už vím, že naivně, že má roztroušená skleróza může být způsobena vlivem toho radioaktivního spadu v roce 1986, kdy mi bylo necelých šest let,“ vysvětluje Jan Dušek důvod, proč jej místo fascinuje a proč si vybral právě Černobyl.

Asi největší dojem na něj udělalo město Pripjať, které bylo po výbuchu do posledního člověka evakuováno a navždy zůstalo opuštěné.

„Fascinovala mne ta příroda, která jakoby vstala z popela. Nešli jsme po asfaltové cestě, která tam původně měla být. Šli jsme po nějaké lesní cestě, která byla prošlápnutá od lidí. A nad námi neprolétl ani ptáček. Zkrátka místo bez života, město duchů. Já jsem tam necítil ani ty duchy. Pro mne je to místo nikoho. Tam prostě nic, ale vůbec nic, není,“ popsal své pocity.

Sám by náročnou expedici nezvládl, nemoc totiž postupuje a Jan už nepohybuje ani rukama. Ale s pomocí přátel vytvořil tým, se kterým strávil na cestách 14 dní.

„Expedice byla rozdělena do tří částí – tou hlavní a nosnou byla právě návštěva Černobylu, kde jsme strávili čtyři dny a tři noci. A jsem rád, že jsme to tak naplánovali, protože toto místo není vhodné pro turistiku jako takovou – vyskočit, objevit a odjet. Je potřeba k tomu přistupovat s respektem,“ doplnil přítel Jana Duška a organizátor expedice Černobyl na kolečkách Petr Hirsch.

Tam, kde byla dříve asfaltová cesta, jsou dnes jen prochozené pěšiny.

Poté se výprava vydala do Karpat, kde měl být pokořen další mezník – vrchol nejvyšší hory Ukrajiny Hoverle. „Tato část cesty byla protipólem objevování zkázy, která se v zóně smrti udála,“ dodal Hirsch.

Jan Dušek už má jednu velkou výzvu za sebou.  V rámci projektu Camino na kolečkách se vydal na Svatojakubskou pouť do Santiaga a vzbudil tím mezi lidmi velký zájem, protože na vozíku zvládl zdolat cestu dlouhou 640 kilometrů.

VIDEO: Na vozíčku zdolal pouť do Santiaga, teď chce prozkoumat Černobyl

Výsledkem jeho poslední výpravy bude dokument s názvem Černobyl na kolečkách, který popíše jednak katastrofu v Černobylu a jednak Duškovu cestu za poznáním této oblasti. „Bude to o mladém týpkovi, který má roztroušenou sklerózu a chce si plnit sny. Protože právě díky roztroušené skleróze jsem zjistil, že mohu dělat jiné věci. Mohu cestovat, protože mám hodně času, který právě investuji do poznávání cizích končin, když mi to zdravotní stav umožní,“ dodal Jan Dušek.

Dokument by se měl v kinech objevit v den výročí výbuchu v Černobylu 26. dubna 2022.

Z expedice vznikne dokument, který by měl mít premiéru v den výročí černobylské...