Celá oblast je stvořená především k toulkám, ať už pěšky nebo na kole (je zde hustá síť značených turistických cest), avšak ani návštěvníci, kteří kolem pouze projíždějí na sever Moravy a do Slezska, nemusí přijít zkrátka. Vždyť Beskydy nabízejí přehršel míst, která stojí za návštěvu i jednotlivě.
V takovém případě nelze například rozhodně minout Radhošť. Přestože nejvyšším beskydským vrcholem je Lysá hora (1323 metrů), nejznámější je právě Radhošť (1129 metrů), k němuž se váží kultovní tradice starých Slovanů, kteří zde uctívali pohanské bohy. Turisty na vrcholek mimo jiné láká i kaple z roku 1898 a sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1905 od Albína Poláška. Po hřebenu směrem na Pustevny pak návštěvníci často směřují k plastice pohanského boha Radegasta, jejímž autorem je rovněž Polášek. Plastiku by od července měla nahradit její věrná kopie, kterou nyní chystají kameníci z blízkého okolí.
Pustevny jsou od vrcholku vzdáleny asi hodinu chůze a toto horské sedlo patří k nejnavštěvovanějším místům celých Beskyd vůbec. Je totiž odtud dobrý výchozí bod pro pěší turistiku po okolních hřebenech a především: vede sem velice atraktivní cesta sedačkovou lanovkou. Její dolní stanice je dobře dosažitelná z Ráztoky, kam je možno dojet autem a zbytek (asi 400 metrů) se dojde pěšky. Lanovka se v sezóně, která již začala, spouští každou hodinu a jízda vyjde na pětačtyřicet korun.
Jeden z dalších důvodů, proč na Pustevny lidé tak často vyrážejí, jsou ale i známé dřevěné stavby v lidovém slohu architekta Dušana Jurkoviče z roku 1894. Už tady je velmi dobře patrno, že celé Beskydy jsou neodmyslitelně spjaty s valašskou lidovou kulturou. A kdo ji chce blíže poznat, má jedinečnou možnost v jen několik kilometrů vzdáleném Rožnově pod Radhoštěm.
V tomto mětečku byly v minulém století známé klimatické lázně, od roku 1925 je však Rožnov známý především Valašským muzeem v přírodě, kde se konají každoročně národopisné slavnosti. Muzeum je nejstarším podobným zařízením v přírodě ve střední Evropě a svým návštěvníkům nabízí unikátní expozici pod otevřeným nebem. Na výběr jsou zde hned tři areály - Dřevěné městečko, Valašská dědina či Mlýnská dolina, z nichž každý si říká o zevrubnou návštěvu sám o sobě. A protože jen samotné Valašské muzeum dokáže zabrat celý den, není od věci se s ním rozloučit za zdmi hospody Na posledním groši, kde nabízejí tradiční valašská jídla za přijatelné ceny.
Pobyt mezi beskydskými vrchy je však příjemný ještě z jednoho důvodu: dají se odtud podnikat i hvězdicové výlety. V takovém případě nelze zapomenout na návštěvu Hukvaldu se zříceninou hradu a Janáčkovým památníkem, Příbora, rodiště Sigmunda Freuda či automobilového muzea v nedaleké Kopřivnici.
JAK SE TAM DOSTAT:
Celá oblast Moravskoslezských Beskyd je velmi dobře přístupná z hlavního silničního tahu Brno-Ostrava. Nejpohodlnější výjezdy jsou v Hranicích, Novém Jičíně, Příboře a Frýdku-Místku.
V takovém případě nelze například rozhodně minout Radhošť. Přestože nejvyšším beskydským vrcholem je Lysá hora (1323 metrů), nejznámější je právě Radhošť (1129 metrů), k němuž se váží kultovní tradice starých Slovanů, kteří zde uctívali pohanské bohy. Turisty na vrcholek mimo jiné láká i kaple z roku 1898 a sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1905 od Albína Poláška. Po hřebenu směrem na Pustevny pak návštěvníci často směřují k plastice pohanského boha Radegasta, jejímž autorem je rovněž Polášek. Plastiku by od července měla nahradit její věrná kopie, kterou nyní chystají kameníci z blízkého okolí.
Pustevny jsou od vrcholku vzdáleny asi hodinu chůze a toto horské sedlo patří k nejnavštěvovanějším místům celých Beskyd vůbec. Je totiž odtud dobrý výchozí bod pro pěší turistiku po okolních hřebenech a především: vede sem velice atraktivní cesta sedačkovou lanovkou. Její dolní stanice je dobře dosažitelná z Ráztoky, kam je možno dojet autem a zbytek (asi 400 metrů) se dojde pěšky. Lanovka se v sezóně, která již začala, spouští každou hodinu a jízda vyjde na pětačtyřicet korun.
Jeden z dalších důvodů, proč na Pustevny lidé tak často vyrážejí, jsou ale i známé dřevěné stavby v lidovém slohu architekta Dušana Jurkoviče z roku 1894. Už tady je velmi dobře patrno, že celé Beskydy jsou neodmyslitelně spjaty s valašskou lidovou kulturou. A kdo ji chce blíže poznat, má jedinečnou možnost v jen několik kilometrů vzdáleném Rožnově pod Radhoštěm.
V tomto mětečku byly v minulém století známé klimatické lázně, od roku 1925 je však Rožnov známý především Valašským muzeem v přírodě, kde se konají každoročně národopisné slavnosti. Muzeum je nejstarším podobným zařízením v přírodě ve střední Evropě a svým návštěvníkům nabízí unikátní expozici pod otevřeným nebem. Na výběr jsou zde hned tři areály - Dřevěné městečko, Valašská dědina či Mlýnská dolina, z nichž každý si říká o zevrubnou návštěvu sám o sobě. A protože jen samotné Valašské muzeum dokáže zabrat celý den, není od věci se s ním rozloučit za zdmi hospody Na posledním groši, kde nabízejí tradiční valašská jídla za přijatelné ceny.
Pobyt mezi beskydskými vrchy je však příjemný ještě z jednoho důvodu: dají se odtud podnikat i hvězdicové výlety. V takovém případě nelze zapomenout na návštěvu Hukvaldu se zříceninou hradu a Janáčkovým památníkem, Příbora, rodiště Sigmunda Freuda či automobilového muzea v nedaleké Kopřivnici.
JAK SE TAM DOSTAT:
Celá oblast Moravskoslezských Beskyd je velmi dobře přístupná z hlavního silničního tahu Brno-Ostrava. Nejpohodlnější výjezdy jsou v Hranicích, Novém Jičíně, Příboře a Frýdku-Místku.
INFORMACE:
Muzeum Beskyd, Zámecké náměstí 1264, Frýdek-Místek, tel.0658/20452; Valašské muzeum v Přírodě, Palackého 147, Rožnov pod Radhoštěm, tel.0651/52331-5; Informační středisko Horní Bečva, tel.0651/92439; Informační středisko Velké Karlovice, tel.0657/94428.
