Hlavní producenti se tak ve druhé polovině ledna vydali na protestní jízdu, aby vyjádřili svou nespokojenost s nápadem ministrů. Důvodem je především zvýšení platby na takzvané první hektary podniku z původně plánovaných 10 procent na 23 procent.
To znamená, že podniky se zemědělskou plochou nad 150 hektarů přijdou o část podpor, jejichž sazba bude dál klesat s rostoucí velikostí.
Dotkne se to zejména producentů masa, masných výrobků, mléka nebo těch, kteří pěstují náročné plodiny či brambory. Na druhé straně vyšší platba na první hektary není podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR podmíněna jakýmikoli podmínkami.
„S posledním návrhem vlády nesouhlasíme. S vyčleněním 23 procent z celého balíku na první hektary by docházelo k poškozování všech středních a větších zemědělců, kteří nehospodaří na vlastní půdě. Očekáváme, že by začaly spekulace s půdou, jejich vlastníci by rušili velkým podnikům pronájmy a vznikali by tak noví zemědělci, kteří by zakládali podnik jenom kvůli dotacím,“ vysvětlil předseda táborské okresní agrární komory Miroslav Vondruška.
Jako velký problém vnímá společně s velkými podniky také změnu výše maximálního příspěvku, který mohou zemědělci získat z Programu rozvoje venkova (PRV). Doposud mohlo družstvo získat maximálně až 150 milionů korun, nyní jen 30.
„Šíří se ale lži, že o tolik více bereme na zemědělskou půdu. Je to ale kompenzace za chov prasat nebo kuřat, který je pro nás mimořádně ztrátový. Pokud se budeme nadále rozdělovat na malé a velké zemědělce, bude to jen cesta do pekel,“ naznačil Josef Kolář, ředitel Rhea Holdingu, který hospodaří především na jižní Moravě a na Jindřichohradecku.
Zároveň také připomněl, že pokud bude maximální částka podpory z PRV skutečně snížena na pětinu, významně se omezí další rozvoj velkých podniků.
„Pro nás je 30 milionů na investice málo, za to si nic smysluplného nepostavíme. Doposud jsme budovali farmy za částky přesahující 100 milionů, s tím budeme muset skončit,“ prohlásil Kolář.
Změnu vnímají jako kompromis
S tím ale nesouhlasí řada menších jihočeských farmářů a zemědělců, kteří vnímají změnu dotační politiky jako kompromis mezi Asociací soukromých zemědělců a Agrární komorou společně se Svazem zemědělců.
„Pro menší producenty je to pochopitelně lepší, protože budou mít možnost si sáhnout na větší příspěvky, a tím pádem inovovat svůj provoz. Pokud jsme měli málo hektarů zemědělské půdy, tak jsme neměli nárok na žádné větší příspěvky,“ připomněl Martin Votruba z Doubí u Tábora, jenž se na svém statku orientuje hlavně na živočišnou výrobu.
Souhlasí s ním také Jakub Placanda, jenž hospodaří na rodinném statku v Křenovicích na Českobudějovicku. „Co se týče PRV, vnímám omezení maximální výše podpory jako správný krok. Velké peníze tím pádem nedostane jen pár velkých koncernů, ale budeme mít také šanci s většími projekty. Máme závazky, které musíme plnit, malí farmáři jsou navíc nejvíce ohrožení ztrátou odbytu,“ myslí si Placanda.
Jako dezinterpretaci vnímá také prohlašování velkých podniků, že se s novým rozdělením dotací sníží potravinová soběstačnost v Česku. „Velký podnik zpravidla nedotáhne nic do konce a prodává pouze surovinu, a to převážně do zahraničí. V tomhle naopak vidím velkou roli malých farem, které prodávají hotové produkty,“ popsal Placanda.
Podobnou roli ale mají podle některých družstev i středně velké podniky, které se orientují na produkci plodin v potravinářské kvalitě. „To je i náš případ, pěstujeme kvalitní obiloviny, které od nás trh žádá. Pokud přijdeme o významnou část dotací, může se stát, že produkce zcela skončí. Rozhodně je tímto krokem česká potravinová soběstačnost ještě více ohrožená,“ má jasno předseda ZD Třebonín Jan Rytíř.
Podle Agrární komory a Zemědělského svazu nyní řada větších zemědělců zvažuje soudní spory či arbitráže za zmařené investice a ušlý zisk.
„Chovatelé zvířat investovali do výstavby stájí, aby zlepšili pohodu zvířat. Řada zemědělců investovala do moderních technologií při produkci náročných plodin. Všechny tyto investice přijdou vniveč,“ upozorňuje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
