(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: New Holland

Na sucho nejvíce doplatil mák a jarní ječmen, říkají zemědělci

  • 3
Sklizeň obilovin na jihu Čech je druhá nejnižší za posledních pět let. Nahoru letí cena jarního ječmene na výrobu sladu a na polích se kradou balíky sena. Ministr zemědělství Miroslav Toman na Zemi živitelce farmářům slíbil dotace za sucho.

Celý rok se starají, abychom měli dost potravin. V sobotu přijeli zemědělci na tradiční národní dožínky na Zemi živitelce v Budějovicích, kam jim politici přišli poděkovat za náročnou práci.

Na sklizni se podepsala vedra a sucho, složité situaci čelí především chovatelé skotu a rybáři.

„Mohu slíbit jménem ministra zemědělství a vlády, že zemědělce nenecháme na holičkách. Že jim pomůžeme, škodu objektivně vyčíslíme a budeme nápomocni,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Samotní zemědělci berou tento slib s rezervou. Nejdřív musí vyčkat, jak ministerští úředníci nastaví parametry dotace a zda na ni vůbec dosáhnou.

„Chybí mi akceschopnější státní politika. Němci už minulý týden vyhlásili rychlou pomoc zemědělcům a schválili jim devět miliard korun. Kdežto u nás se stále ještě dohadujeme, jestli tu sucho bylo, nebo nebylo, a dodneška nejsou vyplacené dotace za loňské sucho,“ srovnává Vlastimil Daňhel, který hospodaří na dvou farmách v okolí Týna nad Vltavou.

Specializuje se především na rostlinnou výrobu, pěstuje pšenici, řepku, ječmen, mák a kukuřici.

„Katastrofálně dopadl mák, který jsme vyseli na 420 hektarech. Celých 300 hektarů jsme museli kvůli suchu zaorat a vysít místo něj kukuřici. U pšenice máme relativně dobrý výnos, ale byly tam obrovské rozdíly. Někde nám dala jenom čtyřicet metráků a o kousek dál jsme na zhruba stejně úrodném poli, které dostalo vodu, sklízeli devadesát metráků z hektaru,“ popisuje Daňhel.

Teplé počasí vysušilo půdu

Na enormní sucho doplatily i jařiny. Ty podle Daňhela špatně vzcházely, špatně zakořenily a výsledek je, že v současné době je v republice největší nedostatek jarního ječmene na výrobu sladu, a proto letí jeho cena raketově nahoru.

„Ale není to jen o srážkách. Letos jsme se setkali s fenoménem obrovských teplot. Srážkový úhrn byl asi 50 až 70 procent normálu, ale teplotní rozdíl proti normálním letům jsme tu měli 150 až 230 procent normálu. A ty teploty udělaly to, že nám doslova vysušily půdu,“ objasnil Daňhel.

S vysušenou půdou je pak spojený další obrovský handicap farmářů – nenarostl dostatek krmení. Představte si, že máte 960 dojnic a produkujete přes deset milionů litrů mléka za rok v oblasti mezi Otavou a Vltavou na Písecku, kde prší mnohem méně než na Šumavě.

Právě tolik opečovávaných krav má Agro družstvo v Záhoří. „Pro nás je extrémní problém nedostatek krmiva. Všechna potřebná krmiva si vyrábíme sami, ale letos to uschlo. Musíme se tomu přizpůsobit a vybilancovat krmné dávky tomu, co máme. Rozhodně nebudeme snižovat stavy dobytka,“ řekl ředitel družstva Václav Kaněra.

Kukuřici tam začali sklízet v pondělí, ale také bude mít kvůli suchu nižší výnos. Družstvo dělá i senáže a siláže, kterých také nemá dost. „Ale musíme s tím vystačit. Není kde koupit, všichni mají málo, protože všude bylo sucho,“ dodal Kaněra.

Balík sena stojí pětinásobek

Letos se zřejmě nebude opakovat obrázek známý z řady šumavských luk, kde ležívají ladem balíky sena. Novým fenoménem jsou krádeže sena přímo v terénu.

„Balík sena, který se normálně prodává mezi 400 až 500 korunami, už je dneska na 2 500 až 3 000 korun. Nejvíc jsou postiženi koňáci, kteří si krmivo sami nevyrábí a jsou zvyklí seno nakoupit. Dneska je bída, nikdo jim ho neprodá. Proč by prodával, když má vlastní dobytek,“ naznačil Daňhel.

A jak vůbec dopadla letošní sklizeň na jihu Čech?

„Průměrný výnos všech obilovin v celém kraji je letos 55 metráků z hektaru, loni to bylo 52 metráků, takže meziroční nárůst je asi deset procent a je to druhý nejnižší výnos za posledních pět let,“ srovnává Hana Šťastná, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje.

Nejlepší výnosy dosáhli jihočeští zemědělci u řepky - letos sklízeli průměrně 36 metráků z hektaru, loni jen 28, takže meziročně vzrostl výnos o čtvrtinu. „Fakt je, že lokálně jsme zaznamenali velké rozdíly třeba i v jedné zemědělské firmě. Záleží nejen na srážkách, ale i na půdě či nadmořské výšce,“ řekla Šťastná.

Zemědělci mají za sebou ideální žně, mohli dobře vjet do polí, úrodu neničily choroby a škůdci, kterým se daří spíš ve vlhku.

„Daní za lepší a rychlejší žně jsou problémy v živočišné výrobě. Zemědělci musí vozit skotu na pastvu krmivo, které měli na zimu, přistavovat cisterny s vodou a zdražují krmné směsi. Velké problémy hlásí i produkční rybáři,“ shrnula šéfka agrární komory.