Na jedné straně ulice Svobody pracuje bagr, na druhé se otáčí nákladní automobil se zeminou. V zadní části dělníci pokládají zámkovou dlažbu, v té přední zase připravují podklad pro budoucí kašnu. Celý prostor je přitom ohraničený železnými ploty tak, aby se na stavbě nikdo cizí nepohyboval.
Částečně omezená je i doprava. Tak to momentálně vypadá v okolí parku Na Rybníčku v Třeboni. I přesto, že místu vládne v posledních měsících těžká technika, ještě minulý týden ve čtvrtek tam pracovali jindřichohradečtí archeologové se svým jemným náčiním.
Protože se v těsném sousedství parku nachází hřbitov, město je k rekonstrukci přizvalo už na samém začátku. „Při hloubení na stavbě dělníci narazili na nějaké kosti. Proto na řadu přišly šetrné práce archeologů, kteří ručně kosti vykopávali,“ objasňuje starosta města Jan Váňa.
První hrob odkryli výzkumníci na začátku února, poslední ostatky vyjmuli minulý čtvrtek. Celkem objevili 27 těl, která byla umístěna ve dvou řadách. Některé novější hroby zároveň překrývaly ty starší.
„Archeologové zatím přesně nevědí, z jaké doby nebožtíci pocházejí. Tušíme ale, že jsou z doby před 18. stoletím,“ uvažuje starosta. V pozdější době byl totiž na tomto místě vybudovaný rybník. S nálezem ostatků vyvstalo několik teorií, proč byli lidé pohřbeni zrovna na tomto místě.
Jasněji bude však až po antropologické analýze koster. Díky ní se zjistí pohlaví zesnulých lidí, věk i případné zranění na kostech. „V minulosti se vyprávělo, že se za zeď hřbitovního kostela pohřbívali sebevrazi, bezvěrci či zločinci. Nikdo ale zatím neví, jak to doopravdy bylo,“ hlásí Váňa. Tuto verzi vědci zatím nemohou ani potvrdit, ani vyvrátit.
„Pracujeme s vícero teoriemi. Jednou z nich je, že hřbitov mohl být původně větší. Bylo tam znatelné i intenzivnější pohřbívání nad sebou. Zatím ale nemáme potvrzené, že by se zeď posouvala. Zároveň hroby nezasahují pod zeď, ale respektují ji,“ sděluje Jan Kocina, archeolog z jindřichohradeckého muzea, který na místě pracoval.
Další variantou je to, že šlo o lidi, kteří ze zatím neznámého důvodu nemohli mít pohřeb na posvátné půdě. Proto se záměrně ukládali až za hřbitovní zeď. „Nedaleko se nachází špitál, mohli to být třeba i vojáci,“ praví Kocina.
K přesnější interpretaci posloužila i mince z roku 1762, která se nacházela v zásypu jednoho z hrobů. „Víme tedy, že tento hrob nebyl starší, než je datum na minci. Jelikož se jedná většinou o nálezy novověké, tedy od 16. do 18. století, hrobová výbava je minimální. Jediné, co jsme dále našli, jsou dvě přezky a drobounké bronzové části oděvů,“ hodnotí Kocina.
Rekonstrukce parku skončí v červnu
Dalším zajímavým objevem bylo netradiční uložení některých těl. Běžný pohřební postup je takový, že jedinci jsou pohřbíváni samostatně na zádech v natažené poloze, hlavou směřující k západu.
„Máme tu zachycené hned dva nestandardní pohřby. Jedním z nich je dvojhrob. Muselo tedy dojít k situaci, kdy oba zemřeli společně a byli tedy společně i pohřbeni,“ domnívá se Kocina. V dalším případě byl zesnulý otočený a ležel na břiše.
Otázkou tedy je, čím si toto zacházení zasloužil. Celé naleziště bylo přibližně v polovině hřbitovní zdi. Dál už stavba zasahovat nebude, proto ani archeologové dál hloubkově nekopali. Není tedy jisté, že odkryli všechny hroby.
„I kdyby se dál další hroby nacházely, vyjímat je nebudeme, neboť nejsou přímo ohrožené stavbou. Terénní část výzkumu lze tedy považovat za ukončenou,“ potvrzuje archeolog. Ostatky po zdokumentování archeologové vyjmuli a odvezli do Jindřichova Hradce.
Až budou znát veškeré podrobnosti, vrátí je zpět do Třeboně a budou pohřbeni na místním hřbitově. Rekonstrukci parku zásah nijak nezdrží. Staveniště je tak velké, že dělníci mohli pokračovat například na druhé straně, kde bude v budoucnu kašna či květinové záhony.
V celém prostoru rovněž přibude 12 nových stromů, lavičky, osvětlení či herní prvky pro děti. Rekonstrukce by měla vyjít na 21 milionů korun a skončí v červnu.
