Nejlepší éru má podle vzhledu za sebou. V kancelářích strakonické teplárny jako by se zastavil čas. Tohle ale vedení společnosti, kterou většinově vlastní město, netrápí. Není v dobré finanční kondici.
Milionové ztráty musí pokrývat z rezerv, do toho ji zatěžuje nemalý úvěr. Firma má čerstvě jiné vedení. A nové představenstvo má jeden hlavní úkol, vytáhnout ji z krize a místo útlumu znovu nastartovat. Pravděpodobně se to však neobejde také bez dalšího zvýšení cen.
I když v tom chce být stále ještě čerstvý předseda představenstva Pavel Hřídel hodně opatrný.
„Není možné, abychom zvedli ceny nějak výrazně. Pak bychom mohli velmi rychle přijít o strategické velké partnery, ale i další odběratele, které už nezískáme zpátky. Není možné rostoucí náklady přenášet jen na zákazníka. Na začátku března budeme mít jednání s Energetickým regulačním úřadem a uvidíme, jaké budou naše možnosti,“ zdůraznil Hřídel.
Teplárna naposledy zdražovala na přelomu roku o 2,5 procenta. K takovému kroku ovšem ve větší či menší míře přistoupila velká část teplárenských společností napříč krajem. Důvodem bylo především skokové zdražování takzvaných emisních povolenek. Další zvýšení cen však možná bude muset přijít ještě letos.
V Teplárně Strakonice jsou problémy trvalejší a hlubší. Opozice na ně také dlouhodobě upozorňuje. Hřídela tam původně orgány společnosti před několika měsíci dosadily jen dočasně pro kratší výpomoc. Má zkušenosti s vedením firem u nás i v zahraničí a dlouhodobě působil v USA a Německu.
Nyní MF DNES sdělil, že je připravený v teplárně působit minimálně do valné hromady, která má být na přelomu jara a léta. Ohledně dalšího působení pak rozhodne právě valná hromada.
Společně s dalším novým členem představenstva Tomášem Přibylem už připravili řadu změn, které mají zlepšit hospodaření firmy. „Zásadní pro nás je stabilizovat společnost a narovnat například některé nevýhodné smlouvy. Nebude to jednoduché. Ročně to ale může znamenat milionové úspory,“ pokračoval Hřídel.
Některé dřívější kroky nebyly koncepční, tvrdí opozice
Jména firem zatím nechtěl uvádět, aby tím nezhatil vyjednávání na samém začátku. Pak chce změnit i obchodní strategii společnosti. Hodlá v první řadě více vyrábět a prodávat elektřinu a až druhé v řadě pak bude teplo. Podle něj se v dohledné době neobjeví nějaký velký nový odběratel tepla, a tak může být tato cesta jedním z řešení.
„Jinak ale samozřejmě počítáme s tím, že bude ve Strakonicích pokračovat například výstavba rodinných domů, a jsme připraveni nabídnout majitelům, aby se na nás připojili,“ pokračoval předseda představenstva.
Právě na možnost větší výroby elektřiny už dříve upozornila také opozice. „Teď je ovšem otázkou, zda se podaří získat zájemce, který bude elektřinu vykupovat. Takovou věc nelze zajistit ze dne na den. Tady se ukazuje, že některé dřívější kroky nebyly koncepční,“ upozornil exstarosta Pavel Vondrys (Jihočeši 2012).
Problém s prodejem elektrické energie podle Hřídela není a zájemců je dost. Zásadní potíž je podle něj ve špatně nastavené smlouvě, kterou musí řešit, a také současné vysoké výrobní náklady.
Teplem dnes společnost zásobuje mezi sedmi a osmi tisíci domácnostmi plus další společnosti, mezi největší patří ČZ Strakonice, bytové družstvo a Adient. Městu patří přes 77 procent akcií, a je tedy většinovým vlastníkem teplárny. Její obrat byl loni cca 308 milionů korun a ztráta bude pravděpodobně kolem 8,5 milionu korun.
„Značným problémem je velký úvěr, který splácíme. Ročně je to 30 milionů korun. Dluh je ještě asi 130 milionů korun. Bez něj by bylo hospodaření v jiných číslech. Řešíme to a jednou z dalších možností je například přechod k jiné bance a přeúvěrování. Pak bychom se mohli odrazit a nadechnout,“ domnívá se Hřídel.
Vše teď směřuje k valné hromadě, kde mohou padnout ta nejzásadnější rozhodnutí. Jenže ve Strakonicích by také nejdříve potřebovali znát definitivní rozhodnutí o tom, zda se budou konat nové volby, či soud nakonec potvrdí výsledky těch podzimních.
„Zatím nemáme nové zprávy. Snad by mohlo vyjádření padnout příští týden,“ reagoval starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost). Krajský soud loni volby zrušil, protože podle něj byla narušená politická soutěž při kampani.
