Prameny Vltavy, Povydří, okolí šumavských jezer a slatí nebo rozhledny na Poledníku. Jsou to nejkrásnější místa národního parku, kam ročně přijdou statisíce lidí. Zároveň se ale v posledních letech stávají skládkami Šumavy. Stezky k nim lemují papírové kapesníky, vlhčené ubrousky, PET lahve i obaly od potravin.
Množství odpadků, které turisté po sobě v přírodě zanechávají, stále narůstá a v současné době už se dá počítat v tunách.
„Je to opravdu zásadní problém. A nejoblíbenějších a zároveň nejcennějších míst se týká nejvíce. Kolegové z Bavorského lesa mají bohužel úplně stejné zkušenosti, totožná je situace i v jiných národních parcích Česka. Naši strážci, ale i jiní zaměstnanci nebo dobrovolníci se samozřejmě snaží nepořádek uklízet. Ale je to nekonečný příběh,“ upozorňuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Čím více na Šumavu chodí lidí, tím více je na nejfrekventovanějších místech odpadu. Zamořeno je jimi hlavně okolí turistických stezek nebo odpočívadel.
„Obrovským nešvarem je i to, jak se lidé chovají při osobní hygieně. Několik toalet je na Šumavě na nouzových nocovištích, ale jinak samozřejmě nemůže být jejich síť nijak hustá. Tím spíše by lidé měli dodržovat určitou kulturu, která se bohužel vytrácí,“ komentoval problém šéf šumavských strážců Adam Diviš.
Ten jako strážce působí od roku 2003. Tvrdí, že v posledních třech letech odpadků v přírodě přibývá. Nárůst počtu odpadu v přírodě roste stejným tempem, jako přibývá návštěvníků Šumavy.
Zatížena je i Vltava. „Neříkám, že vodáci odhazují odpad přímo do řeky. Často ale své věci v lodi řádně nepřipevní, ty pak vypadnou a nepořádek se usazuje v klidnějších partiích řeky, většinou právě v nejcennějších místech. Proto řeku a její okolí musíme také pravidelně čistit,“ podotýká Diviš.
Filozofie pohybu v národním parku je přitom jasná: co si s sebou do přírody člověk přinese, měl by si také odnést. I když k takovému chování nabádají v národním parku stovky informačních tabulí, řada návštěvníků se chová úplně jinak.
„Samozřejmě vždy ve chvíli, kdy se nikdo nekouká. Proto je velmi těžké někoho při odhazování odpadků chytit. Nechceme návštěvníkům dávat pokuty. To ale neznamená, že nás tenhle trend neznepokojuje. Právě naopak. Je to nešvar, který nám vadí obrovsky,“ vysvětluje Dvořák.
Ale nehrozí, že by v národním parku začala správa instalovat například odpadkové koše. Podle odborníků by se tím situace naopak ještě zhoršila. K dispozici jsou nádoby na odpadky přímo v obcích, stejně jako u každého zařízení Správy NP Šumava.
Finanční náklady spojené s likvidací odpadu podle mluvčího nejsou na celém problému tím nejpodstatnějším. „Pohybují se v řádech desítek tisíc korun, jsou s tím navíc spojené i organizační komplikace. O to ale nejde. Jedná se o problém, který má opravdu jednoduché řešení. Ale pokud se lidé neumějí chovat, a ještě k tomu špatným příkladem vedou i své děti, je to věc, kterou nevyřeší ani ta nejusilovnější snaha o osvětu,“ míní mluvčí.
Cesta k pramenům je jedna velká toaleta
Jedním z míst, které odpady zaplavují nejvíce, jsou Prameny Vltavy. Ty statisticky patří k vůbec nejnavštěvovanějším místům celého národního parku. Jejich okolí každoročně pomáhá čistit i starosta Kvildy Václav Vostradovský při akci Ukliďme svět, ukliďme Česko. A říká, že je to práce jen pro otrlé.
„To, že tam naplníme několik pytlů obaly od svačin, igelitovými pytlíky nebo PET lahvemi, to je jedna věc. Ještě horší věc je, že celá cesta k pramenům je přes léto jedna velká toaleta a v šířce 15 až 20 metrů od cesty po obou stranách to opravdu není nic vábného,“ popisuje starosta.
Starší turisté, kteří třeba ještě pamatují doby trampování, se podle Vostradovského snaží chovat tak, aby po sobě stopy co nejvíc zamaskovali. „Mladí lidé si s tím ale hlavu nelámou a tohoto znečištění oproti předchozím rokům stále přibývá,“ dodává starosta.
