Čtvrtek 2. dubna 2020, svátek má Erika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 2. dubna 2020 Erika

Šumavský park chce další návštěvnické centrum. Mohl by v něm být medvěd

  9:42aktualizováno  9:42
Před sedmi lety stál u prvních plánů návštěvnických center na Šumavě. Dnes fungují dvě: v Srní s vlky a na Kvildě s jeleny a nově s rysy. A těší se značné oblibě. Náměstkovi ředitele správy národního parku Miloši Juhovi to dělá radost a už hledá lokalitu pro třetí centrum, které přiblíží losy, zubry a možná i medvědy.

Miloš Juha je náměstkem ředitele Správy Národního parku Šumava. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Zoologický program s návštěvnickými centry přiláká do Národního parku Šumava měsíčně desítky tisíc turistů. „Návštěvnost center v Srní a na Kvildě předčila naše očekávání a jsou s nimi spokojení i místní. Navíc na sebe soustředí část pozornosti turistů, a uleví tak i lokalitám v nejcennější přírodě,“ říká náměstek ředitele správy parku Miloš Juha.

Rys David se nedávno přesunul z Klášterce na Kvildu. Je to poslední změna, která tamní návštěvnické centrum čeká?
V tuto chvíli máme odsouhlasené ještě jedno rozšíření, které se týká prasete divokého. Nicméně, nebudeme s ním pospíchat, protože složení zvířat, které tam je nyní, je velmi atraktivní. Od samého počátku jsme uvažovali o tom, že na Kvildě budou k vidění jeleni, rysi a divoká prasata. Ta ale dovedou podrývat kořeny a dokázala by les dost poškodit. Tomu chceme předejít. Proto si necháváme čas na vyhodnocení atraktivity jelenů s párem rysů a s výběhem pro divočáky nespěcháme.

Miloš Juha (56 let)

Narodil se v Karlových Varech a na Šumavu přišel v roce 1975, kdy nastoupil do lesnického učiliště. Po jeho absolvování pracoval 10 let jako lesní dělník, později prošel i řadou dalších lesnických profesí. Studium na vysoké škole zakončil získáním doktorského titulu. Od vzniku Národního parku Šumava je jeho zaměstnancem, dva roky je náměstkem ředitele Správy NP Šumava a je také vedoucím odboru řízení projektů. Je svobodný, se svou družkou žije už 35 let.

Takže David už má ve výběhu i družku?
Ano, jmenuje se Kate a přijela k nám z Německa. Celý ten Davidův příběh mi připadá až dojemný. Jako kotě jej srazilo auto a bez pomoci veterinářky by zemřel. Tehdy také dostal díky své schopnosti utíkat z klece svou přezdívku podle iluzionisty Davida Copperfielda. V záchranné stanici měl vyhovující zázemí, ale časem bylo vidět, že potřebuje větší prostor. Moc jsem se těšil na dobu, kdy mu ho budeme moci nabídnout. Při projektování výběhu jsme naštěstí pamatovali i na případ, že se něco nevydaří, což se bohužel stalo. David je v současné době v separaci, protože se už před převozem nečekaně zranil. Ale předpokládám, že vše dobře dopadne. Zvířata si na nové prostředí zvykají, Kate si už si u Kvildy dokonce pochutnala na bažantovi.

Z mnoha stran jsem slyšel stesky lidí, že Srní má díky vlkům výhodu, protože lákají víc než jeleni. Přišli rysi na Kvildu i proto, aby tento rozdíl smazali?
Je to jednoznačné, proto jsme s rysem na Kvildě počítali od začátku. Celé centrum by v podstatě mohlo být postaveno jen na rysech. Věděli jsme, že samotní jeleni nebudou pro návštěvníky tak atraktivní. Teď by ale Kvilda měla lákat už podobně jako vlčinec.

Fotogalerie

Plánujete nějaké změny i v Srní?
Centrum funguje lépe, než jsme čekali. Proto tam teď musíme řešit rozšíření parkoviště, padesát míst je málo.

Jste vlastně otcem celého nápadu návštěvnických center. Cítíte po tomto úspěchu uspokojení?
Určitě, ale má to více souvislostí. Speciálně v Srní návštěvnické centrum napomohlo části obce už jen tím, že jsme dodali potřebný počet ekvivalentů, aby obec dostala 52 milionů korun dotaci na kanalizaci, která vede až na Antýgl. Vidím v tom další krok ke komplexní ochraně celého toho prostředí. Jsem rád, že to funguje.

Slyšel jste už pochvalné ohlasy od místních?
Doba se mění a lidé si svoji dovolenou představují čím dál víc ideálně. Vidí oblohu bez mráčků, lesy plné hub a potoky plné vody. Jenže se stane, že turista přijede, na obloze jsou mraky, prší a Šumava, i když je nádherná, najednou nenabízí snadno dosažitelné cíle. A teď mi lidé, kteří tu bydlí, říkají, že jim centra usnadňují práci. Turisté přijedou, prší a hledají, kam by mohli vyrazit. Místní je jeden den pošlou na sovy, druhý na jeleny, třetí na vlky a najednou je týden skoro pryč. Věřil jsem, že národní park skrze tyto projekty dokáže místním pomoci.

Najde se však i řada kritiků. Mnozí třeba nechápou, proč se centra staví v národním parku a ne v chráněné krajinné oblasti.
Když jsme začínali s projektováním návštěvnických center, uvažovali jsme o sedmi místech. Nakonec se vzhledem k náročnosti vybrala dvě centra. Dnes se uvažuje o stavbě třetího a já si opravdu lámu hlavu s tím, kam ho umístit. Nechceme zasahovat do nejcennější přírody, zároveň to musí být snadno dostupné, ale také chceme, aby měl návštěvník možnost vyhnout se zvukům civilizace. Navíc vycházíme z toho, že jsou místa, kde je třeba návštěvnost rozptylovat, a další, kde je dobré ji koncentrovat. Právě na Kvildě nebo Srní připadá v úvahu to rozptylování. Každý, kdo dříve přijel na Kvildu, chtěl vidět pramen Vltavy. Hrnuly se tam davy. Díky návštěvnickému centru se daří tyhle davy rozředit a cenným přírodním fenoménům se uleví.

Říkáte, že se uvažuje o stavbě třetího centra. Už víte, jakým zvířatům bude patřit?
Myslím, že už se všeobecně ví, že by tam měli být zubři, nebo losi, ale uvažujeme i o třetí možnosti s jiným zvířetem. Když jsem přemýšlel o zubrech, měl jsem jako vhodnou lokalitu vytipované České Žleby. Losi potřebují zase jiný biotop, ideálně mokřad a právě ty patří většinou k nejcennějším lokalitám. Výběr se tím trochu komplikuje a popravdě, lokalitu vybranou ještě nemáme.

A to třetí zvíře by mělo být které?
Zatím se mi úplně nechce říkat, jaké zvíře by to mohlo nakonec být. Ale máme tady Medvědí stezku, Medvědí horu, místo, kde byl zastřelen poslední šumavský medvěd, a máme taky Václava Chaloupka, který s medvědy už leccos dokázal. Doufám, že tím nezpůsobím nějaké všeobecné zděšení, ale právě tohle zvíře mi do té koncepce prostě zapadá.

Karanténa v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

Pacientky zatajily kontakt s nakaženými, v karanténě je 37 zdravotníků

Prachatická nemocnice má v karanténě kvůli podezření na nákazu koronavirem pět lékařů a 32 sester z jednotky intenzivní...

Silnější Motor. Do Budějovic míří Čiliak, bude brankářskou jedničkou

Klíčová otázka při sestavování českobudějovického kádru pro extraligu zdá se být vyřešená. Zákulisní informace...

Člen ostrahy strakonické Billy je nakažený. Čtyři zaměstnanci v karanténě

V jedné z prodejen obchodního řetězce Billa ve Strakonicích pracoval nakažený koronavirem. Šlo o zaměstnance najaté...

Muž hrozil policistovi smrtí poté, co upozornil partu na zákaz shromáždění

Čtyřiačtyřicetiletý muž po telefonu nadával policistovi a vyhrožoval mu zabitím. Stalo se tak poté, co policista ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Lékař z krumlovské nemocnice má pozitivní test, do karantény jdou kolegové

V českokrumlovské nemocnici o víkendu ordinoval lékař, který měl později pozitivní test na koronavirus. Do karantény...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Po krizi budou firmy lidi potřebovat, říká šéf Jihočeské hospodářské komory

Na Jihočeskou hospodářskou komoru se obracejí firmy a řeší opatření v době pandemie koronaviru. Volají a ptají se na...

Silničáři rozšíří kruhovou křižovatku u Budějovic, špunt na tahu od hranic

Řidiči ho pravidelně označují jako jedno z dopravně nejhorších míst na Českobudějovicku. Konečně se ale začíná měnit....

Nakažení jsou pracovníci pošty v Krumlově. Může to zpozdit dodání balíků

Koronavirus může zkomplikovat doručování zásilek v Českém Krumlově. Nákaza nemocí COVID-19 se prokázala u několika...

Krajský úřad zamítl žádost o vyvlastnění pozemků motocentra pro D3

Jihočeský krajský úřad zamítl žádost Ředitelství silnic a dálnic o vyvlastnění pozemků motocentra pro stavbu dálnice D3...

Máte virový, nebo bakteriální zánět? Vyzkoušeli jsme domácí CRP test
Máte virový, nebo bakteriální zánět? Vyzkoušeli jsme domácí CRP test

Dvacet testerek mělo možnost vyzkoušet domácí CRP test od Veroval. Jeho pomocí dokážete prověřit, jestli vám v těle řádí virový, nebo bakteriální zánět. Jak testy dopadly? A vyplatí se je pořizovat?

Najdete na iDNES.cz