Svou slávu si při slavnostním křtu zatím vlčata příliš neužívala. I když už desítky obdivovatelů viděla, raději se k sobě tiskla v pohodlí proutěného košíku.
V doupěti ukrytém ve skalách výběhu na ně zatím čekali jejich další dva sourozenci. I s nimi se bude letos po turisticky mimořádně navštěvovaném výběhu pohybovat celkem jedenáct vlků.
Správa parku narození nových přírůstků nechtěla prozradit hned, aby měla smečka dost klidu a vlčice se mohla o mláďata starat, krmit je a zahřívat.
„Jenže před několika dny nás sama překvapila, když za hezkého počasí mláďata vynesla na sluníčko a ukázala je návštěvníkům. V tu chvíli už nebylo co skrývat,“ konstatoval s úsměvem Jiří Kec, vedoucí Návštěvnického centra Srní.
Podle něj hlavní vlčice po areálu velkém tři hektary mláďata běžně přenáší a není snadné je najít všechna najednou. V hlavním doupěti ale snímá jejich pohyb kamera, která obraz přenáší na obrazovku přímo v budově centra.
„Všechna vlčata už jsou odčervena, samozřejmě, jakmile na ně někdo sáhne, má o ně vlčice strach. Proto apelujeme na všechny návštěvníky, aby chodili ve výběhu jen po vyznačených trasách a dodržovali všechny body návštěvního řádu. Je hlavní nepůsobit teď vlkům zbytečný stres,“ upozornil Kec.
Vlčice Pandora, původně z německého Lohbergu, a její samec z plzeňské zoo Greg odchovali první mláďata v Srní už v loňském roce. Tehdy ale přišla vlčice na Šumavu už březí a návštěvnické centrum ještě nebylo otevřené. Letošní narození mláďat je tak první potvrzené v historii NP Šumava.
„Na smečce už je vidět, že se perfektně sžila se svým prostředím, všichni jedinci se jako smečka chovají a všichni se také budou podílet na výchově vlčat,“ popisuje Kec.
Vlčí výběh má kapacitu patnácti zvířat, do budoucna se ale musí počítat i s dalšími vrhy mláďat. Není proto vyloučené, že už některé z letošních mláďat zamíří znovu i do chovů mimo Šumavu. Vlci na Srní si zachovávají i přes vysokou návštěvnost centra všechny návyky zvířat z volné přírody a není zdaleka samozřejmostí je spatřit hned při první návštěvě.
Přibývají fotografie divokých vlků ve volné přírodě
„I to možná působí jako lákadlo pro lidi, kteří se sem musejí vracet třeba i několikrát, aby mohli vlky spatřit. Jsem moc rád, že se tady vlkům líbí, a narození mláďat potvrzuje to, že prostředí zvolené pro výběh je opravdu ideální,“ pochvaloval si ministr životního prostředí Richard Brabec, který vlčatům vybíral jména.
Prý o nich přemýšlel posledních deset dní a do výběru se zapojily i jeho děti. Jako podklad jim sloužil i výběr jmen, která zvolili na Srní přímo návštěvníci. „Chtěli jsme dát i takové správňácké české jméno Burák a také Bolt, podle fenomenálního Usaina,“ popsal svůj výběr ministr Brabec.
Srní ale není jediným místem, kde mohou lidé na Šumavě vlky potkat. V poslední době se totiž množí zprávy o pohybu vlků i ve volné přírodě od Lipna až po Železnou Rudu.
Pracovníci správy v posledních měsících pořídili čtyři snímky v různých částech Šumavy, další fotografie mají k dispozici zástupci nevládních organizací. Vyfotografovaná zvířata ale není možné identifikovat, a proto není ani možné určit jejich přesný počet. Může to být i jeden samotář.
„Je pravda, že v poslední době máme víc údajů o jejich pohybu, ale jinak se tady o pozorování vlků mluví už od doby, kdy jsem v roce 1988 na správu nastoupil. Není to ale smečka. A právě tu bychom tady do budoucna potřebovali, třeba i kvůli regulaci stavů vysoké zvěře. To už by byla ta pravá divočina,“ dodal ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
