ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Aby města platila školníky či kuchařky, je utopie, říká primátorka Budějovic

  • 17
Na oslovených radnicích jihočeských měst si nedovedou představit, že by samosprávy převzaly od státu výdaje na nepedagogické pracovníky. V Táboře tvrdí, že by kvůli tomu museli omezit plánované investice.

Většina obcí, měst i krajů v těchto týdnech řeší své rozpočty pro příští rok. Část z nich se ale už teď děsí, že do nich bude muset zahrnout jednu neočekávanou výdajovou položku. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) totiž přišel s nápadem, že by samosprávy převzaly od státu veškeré výdaje na nepedagogické pracovníky – školníky, kuchařky, uklízečky nebo administrativní pracovníky.

Důvodem má být úspora, která má pomoci státnímu rozpočtu. Řadě radnic se ale nelíbí, že bude muset pokrývat výdaje státu, které v případě větších měst čítají i vyšší desítky milionů ročně.

Hrozí propuštění 34 000 školníků a kuchařek. I teď jich je málo, děsí ředitele

„Je to spíše zbožné přání pana ministra, který takovou věc předem vůbec s nikým neřešil. Je to pro jednotlivé samosprávy obrovská položka, se kterou dosud nikdo nepočítal,“ děsí se návrhu primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová (ODS).

Sama přiznává, že se návrhem na úrovni vedení města i odboru školství zatím nijak nezabývala. Takový krok totiž považuje za utopii.

„Ani jsme si nezkoušeli spočítat, na kolik by nás to případně vyšlo. Myslím si, že to parlamentem neprojde. Představa ministra byla taková, že by více škol mohlo mít jediného školníka, sdílely by se i kuchařky nebo uklízečky. Na tom by ale neušetřil vůbec nikdo,“ pokračuje primátorka.

Museli by omezit investice

Vládní návrh se nezdá ani radnici v Táboře, kde s takovou neočekávanou položkou nikdo nepočítal. Podle místostarostky města Lenky Horejskové (TOP 09) se bude muset vedení města nejprve seznámit s tím, jak výrazně se vládní novinka propíše do sestavování rozpočtu města.

„Pokud bychom nebyli schopní tyto náklady pokrýt z provozního rozpočtu, jednoznačně by to dopadlo na investiční část. V tuto chvíli máme provizorní rozpočet připravený a trochu se děsím toho, že bychom museli kvůli tomu omezit jiné projekty. Je to bohužel špatně načasované, pokud mají změny platit už od příštího roku,“ vysvětluje Horejsková.

Nic takového by ale podle krajského náměstka hejtmana pro školství a místopředsedy parlamentního školského výboru Pavla Klímy (TOP 09) hrozit nemělo. Podobný krok je totiž třeba důkladně připravit i s ohledem na to, že jednotlivé obce mají rozdílnou pozici, co se týče rozpočtového určení daní (RUD).

Nápad ministra školství odmítají starostové i hejtman, vyšel by je draho

„V tuto chvíli dostávají z RUD města a obce na každého žáka přibližně 18 a půl tisíce. Pokud by se taková částka měla upravit, pak by se o takovém kroku dalo debatovat. Problém je to ale pro kraje, které tyto daně nedostávají. Pro nás by to byly náklady navíc ve výši více než 400 milionů,“ upozorňuje Klíma.

V takovém případě by se podle něj mělo začít zjišťovat, zda je skutečně třeba vynakládat tolik peněz, případně zda je třeba platit ve školství tolik lidí. „Zřejmě bychom se nevyhnuli nutné optimalizaci, což by nakonec byl jeden z pozitivních dopadů. S největší pravděpodobností by se ale takový krok nezavedl od začátku příštího roku,“ uklidňuje.

Jako obrovské zatížení navíc vnímá nápad také starostka Vimperka na Prachaticku Jaroslava Martanová (STAN). Té chybí zejména diskuse nad tím, jak si ministr takový krok představuje.

„V tuto chvíli ani přesně nevíme, co by to pro obce jako zřizovatele mělo znamenat a jaké jsou k tomu důvody. Takový postup není úplně fér. Pro nás je kvůli sestavování rozpočtu důležité vědět, jaké kroky vláda zamýšlí,“ podotýká starostka sedmitisícového města.

Jeden ředitel pro školu a školku

Obavy z připravovaného kroku mají také v Blatné na Strakonicku, kde zatím čekají na definitivní potvrzení záměru. Starosta města Robert Flandera (ODS) navíc varuje před tím, že ministr také uvažuje o zrušení neobsazených míst nepedagogických pracovníků, kterých má být po celé republice okolo osmi tisíc.

„Pokud ale tato místa nemám obsazená, neznamená to, že tam pracovníky nepotřebuji. V našem případě jde o to, že na Blatensku zkrátka chybějí lidé, kteří by tu práci mohli dělat. Přímo ve městě máme nezaměstnanost pod jedno procento a je obrovský problém kohokoliv sehnat. Už jednou se něco podobného dělalo na finančních úřadech, ale k ničemu to nevedlo,“ připomíná Flandera.

Sdílej školníka a ušetříš, radí studie. To jde jen těžko, oponují ředitelé

Podle náměstka Klímy je ale při úsporách nutné vyvinout snahu o co největší zefektivnění. Sám hovoří o analýze, která by měla ukázat, v jakých oblastech se ve školství nejvíce plýtvá prostředky.

„Z vlastních ředitelských zkušeností ale vím, že takových lidí rozhodně není nadbytek a nejsou ani moc dobře placení. Nejsem si tedy jistý, jestli je to nutný krok, nicméně otázku sdílených pracovníků bych úplně nezavrhoval. Například na malých obcích by mohl být jeden ředitel pro základní i mateřskou školu,“ nabízí Klíma jedno z možných řešení a doplňuje, že menší podlimitní školy mohou být řízené jako svazkové školy.