Konkrétně město Zlín by novinka vyšla ročně na sto čtyřicet milionů korun. „A to je nejnižší možná varianta,“ reagovala městská radní odpovědná za školství Martina Hladíková (ODS). „Byl by to opravdu hluboký zásah do rozpočtu.“
Variant si nechalo město vyčíslit několik, protože není zcela jasné, co všechno by zřizovatelé měli převzít. Navíc se do sumy nepromítá třeba proplácení nemocenské. „Pokud překlopí nepedagogické pracovníky na obce, neutáhnou to,“ varuje Hladíková.
Krajské město zřizuje třináct základních a víc než dvacítku mateřských škol. Primátor města Jiří Korec (ANO) se připojil k otevřené výzvě cílené vrchním zástupcům České republiky. Podepsalo ji dvacet představitelů jednotlivých statutárních měst včetně osmi zástupců měst krajských.
„Mohlo by to ohrozit nejen plánované investice nebo poskytované služby, ale i provozování kulturních a jiných institucí či atrakcí města, v nejhorším případě by to znamenalo až omezení městské policie,“ konstatoval Korec. „Reálně by krajská města nebyla schopna dále vykonávat přirozená spádová centra pro své kraje a regiony.“
Oslovení zástupci měst a obcí si věc v praxi neumí představit a spíše doufají, že se neujme.
„Nechci se vyjadřovat k jednotlivým nápadům, jež se objeví. Ze zkušenosti vím, že je jich mnoho, ale jen málo se jich překlopí do platné legislativy,“ uvedl poslanec a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS). Možnosti se zatím nevěnoval a náklady proto vyčíslené nemá.
Ve vyšších politických kruzích se o ní ovšem vážně diskutuje. Podle ministra školství Mikuláše Beka (zastupuje STAN) by šlo o rozdělení kompetencí, kdy by stát financoval a garantoval vzdělávání ve školách, tedy platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků, a zřizovatel by pak kromě provozu financoval i některé obslužné činnosti.
Ministerstvo chce šetřit, starostové se bojí rušení venkovských škol |
„V situaci, kdy obce samy rozhodují, zda budou mít vlastní školu, nebo se spojí ve svazek obcí a budou provozovat společnou školu se společnou jídelnou a společnými službami, by takový krok měl opodstatnění,“ uvedl Bek.
Naprosto odmítavě se k tomu staví i vedení Zlínského kraje, který zřizuje desítky středních a základních uměleckých škol.
Nebude na investice, míní starostové
„Považuji nápad za nekoncepční a neobhajitelný, nevěřím, že by mohl být uvedený do praxe,“ reagoval hejtman Zlínského kraje Radim Holiš. „Nicméně s kolegy hejtmany chystáme vyjádření, v němž to naprosto jasně odmítneme.“
Nápad jde i proti dosavadním snahám o oživení venkova. Desítky let se investuje do zajištění infrastruktury, udržení prodejen, obce na vlastní náklady připravují stavební pozemky, aby přilákaly především mladé rodiny. Pokud lidé pozemek kupují, logicky se ptají, zde je v místě školka a škola. Zmenšit síť škol by mělo mnoho důsledků.
„Jde hlavně o soudržnost komunity,“ řekla starostka Přílep Ivana Sehnalová (Sdružení pro Přílepy). „Pokud budou lidé vozit děti do školy mimo obec, trhají se vazby mezi dětmi, i jejich vztah k místu.“ Tisícihlavá obec zřizuje mateřinku a malotřídní školu. Už nyní doplácí na plat školníka. „Museli bychom na to dostat peníze, z rozpočtu by to financovat nešlo,“ uvedla Sehnalová.
Prakticky stejně reagovali i starostové dalších obcí. „Státní správa přehazuje na samosprávy čím dál víc věcí. Dopadne to tak, že nebude na investice, bude se dělat jen nejnutnější údržba,“ předpověděl starosta Zdounek Martin Drkula (SNK obce Zdounky). Ani tady se ještě myšlence nevěnovali natolik, aby vyčíslili případné náklady.
Obecně sice obce vyčkávají, shodují se ale, že by jim novinka narušila minimálně střednědobé plány. Už nyní navíc na nepedagogy doplácejí, jsou to třeba IT specialisté, účetní nebo školní psychologové.
Změny v rozpočtovém určení daní
Finance by dostat měly, podle ministerstva by se muselo změnit rozpočtové určení daní (RUD). Jenomže ani to není snadné. První možností je přerozdělit peníze, které jsou uvnitř, tedy někomu ubrat a jinému přidat. Tomu se logicky bude postižená část obcí bránit.
Druhou možností je přisypat do systému další peníze. A změnit systém jejich přerozdělování, po čemž volají některé kraje, včetně Zlínského. Také představitelé měst se kloní ke změně v systému RUD. „Chceme, aby se konečně otevřeno konstruktivní jednání nad komplexní změnou zastaralého systému rozpočtového určení daní,“ potvrdil Korec.
Sdružení místních samospráv však u obou variant varuje před nápadem vázat peníze z RUD na konkrétní účely.
„Mohli by to udělat mnohem jednodušším způsobem a rovnou vzít obcím část daní. Protože to je čisté přenesení finanční zátěže na obce,“ míní starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL). Apeloval na to, aby se vrátila superhrubá mzda, což by podle něj vyřešilo propad financování státního rozpočtu. „A nemusela by vláda dělat takové nesmyslné tanečky,“ dodal.
16. května 2023 |
