Mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová uvedla, že v současnosti nad možností převést financování nepedagogických pracovníků škol na zřizovatele probíhá politická diskuze.
„Šlo by o jasné rozdělení kompetencí, kdy by stát financoval a garantoval vzdělávání ve školách, tedy platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků, a zřizovatel, který zřizuje školu, by pak kromě provozu financoval i některé obslužné činnosti. V situaci, kdy obce samy rozhodují, zda budou mít vlastní školu, nebo se spojí ve svazek obcí a budou provozovat společnou školu se společnou jídelnou a společnými službami, by takový krok měl opodstatnění. Je to legitimní téma, o kterém musíme diskutovat se zřizovateli, tedy obcemi a kraji,“ říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.
Tato změna by ale podle ministra musela být vyvážena příslušnými opatřeními v rozpočtovém určení daní tak, aby na něj měli zřizovatelé dostatek peněz.
Starosta Klatov a předseda Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje (SMOPK) Rudolf Salvetr z ODS uvedl, že stejný pokus se uskutečnil i koncem 90. let minulého století a nedošlo k tomu.
„Jsem zásadně proti. Města a obce zajišťují v absolutní většině komfortní podmínky pro žáky i pedagogy. Jsou jejich velkou prioritou. Stačí školy navštívit. Vzdělávací proces je záležitostí státu a bez nepedagogů to nejde,“ sdělil Salvetr.
Venkovské školy jsou na hraně normativů
Starosta Dobřan a místopředseda SMOPK Martin Sobotka si myslí, že rozhodnutí by mělo nerovnoměrné dopady. „Zanikaly by venkovské školy, které kvůli tomu, že jsou na hraně normativů, doplácejí dnes i na mzdy pedagogů. Kvůli tomu, aby vesnice nezanikly, snaží se totiž jejich samosprávy školy udržet. Chtějí, aby děti měly na obce vazby a mohly tam jednou jako dospělí zůstat,“ sdělil Sobotka.
Připomněl i to, že část peněz za nepedagogické pracovníky už dnes část měst a obcí také platí. Ani v tomto případě totiž normativy nestačí. „Když chce mít obec pro děti kvalitní služby typu školního psychologa, nezbývá nic jiného,“ poznamenal Sobotka.
Nechápe snahu ministerstva centralizovat školní výuku. „Ve finále budou lidé jezdit po venkově, který bude vypadat strašně. Pak bude pozdě na otázky: Jak to, že krajina není tak malebná? Jak to, že tam nikdo nebydlí? Jak to, že jsou tam jenom chalupáři?“ popsal Sobotka.
Náměstek hejtmana pro školství Vladimír Kroc se obává toho, aby malé obce jídelny nezrušily a děti by pak chodily do školy jen s obloženými bagetami.
Za úplně šťastný tento návrh nepovažuje ani Karel Popel, starosta Kralovic, které zřizuje základní, mateřskou, základní uměleckou školu, základní školu praktickou i dům dětí.
„Pokud někoho platím, je třeba jeho práci řídit, úkolovat a kontrolovat a to by rozhodně nebylo jednoduché, když každé zařízení je v jiné části města. Taková změna by měla smysl, pokud by ušetřila peníze. Ovšem o úspoře v tomto případě pochybuji,“ nastínil Popel, který dodává, že v případě změny by musel stát posílit rozpočty obcí.
Náklady na nepedagogické pracovníky už má vyčíslené město Plzeň. „Evidujeme v rámci mateřských a základních škol 620 celých úvazků. Roční náklady by včetně odvodů a souvisejících výdajů činily zhruba 287 milionů korun. Město by žádné pracovníky nepřijímalo a stávající pracovníci by zůstali zaměstnanci škol jako doposud, ale muselo by řešit posílení provozních rozpočtů pro tyto školy. Zatím to není aktuální,“ sdělila mluvčí magistrátu Eva Barborková s vysvětlením, že poslední zveřejněné stanovisko ministra školství hovoří o tom, že minimálně dva školní roky se na financování nepedagogických pracovníků nebude nic měnit.
„Máme slíbeno, že pak bude otevřena diskuse o sníženém financování nepedagogických pracovníků. Proto v tomto okamžiku s převzetím financování nepedagogických pracovníků nepočítáme. Takováto změna se musí řádně procesně připravit a tato příprava v současné době ze strany ministerstva neexistuje,“ nastínila Barborková. Dodala, že žádná obec nebude souhlasit s povinností převzít financování nepedagogických pracovníků bez řádné kompenzace.
