Na okraji obce na Českobudějovicku našlo při pěstování ovoce práci sedmnáct lidí s postižením, duševním onemocněním nebo jiným znevýhodněním. „Práce s rostlinami působí na řadu lidí terapeuticky a zároveň je to pro ně přirozená činnost,“ vysvětluje mluvčí biofarmy Zdenka Burešová.
Sady navíc svým zaměstnancům zajišťují i komplexní psychosociální podporu. „Najdou tu pomoc při řešení osobních či rodinných problémů. Lépe pak zvládnou stresová období, aniž by se zhoršil jejich zdravotní stav a museli kvůli tomu odejít z práce,“ líčí Burešová, která v říjnu převzala ocenění udržitelného podniku.
Rodinná farma je v provozu od 90. let 20. století. Zaměřuje se na pěstování jablek, hrušek, švestek či jahod v bio kvalitě. Hospodaří tak v certifikovaném ekologickém režimu, přičemž se dobrovolně řídí i přísnějšími západoevropskými standardy.
Sady svatého Prokopa v Temelíně |
„Snažíme se být prospěšní krajině a udržet lokální půdu zdravou. Patří sem především podpora biodiverzity, aby tu žili draví ptáci, zvířata nebo hmyz,“ popisuje zástupkyně farmy s tím, že důležité je zejména plánovaní sečení. Trávu farmáři nechávají déle růst, aby neohrozili životní cyklus hmyzu a dalších živočichů.
Důležitá je lokálnost
Vypěstované ovoce následně zpracovávají do bio přesnídávek, džemů, moštů či křížal. Aby bylo dost práce i mimo zemědělskou sezonu, dodávají do okolních restaurací, kantýn a jídelen lokální, čerstvě oloupané brambory.
„Připravujeme teď část polí na to, abychom mohli vysázet ovocné keře. Plánujeme doplnit sortiment o rybíz nebo maliny,“ předesílá mluvčí hospodářství.
S ohledem na uhlíkovou stopu se pěstitelé soustředí na svůj region. Přes 90 procent produktů prodají v jižních Čechách. „Není naším cílem expandovat do celé republiky, popírali bychom tím tu prvotní myšlenku udržitelnosti,“ tvrdí Burešová.
Udržitelnost hospodaření podporuje také spolupráce s okolními podniky v regionu, se kterými zemědělci sdílejí stroje nebo pomáhají s prodejem výpěstků.
Chtějí inspirovat ostatní
Loni se Sady svatého Prokopa staly i demonstrační farmou. Zájemcům o ekologické a sociální pěstitelství předávají své znalosti při vzdělávacích seminářích.
„Záleží nám na tom, abychom nebyli jedinou biofarmou, která zaměstnává sociálně znevýhodněné pracovníky. Ostatním farmářům kromě výhod biozemědělství ukazujeme i to, jak k pracovníkům s handicapem přistupovat,“ uvádí mluvčí.
Minulý rok zdejšími přednáškami a dny otevřených dveří prošlo přes sto zemědělců, letos už jejich počet přesáhl pět set padesát.
„Na každou přednášku se nyní musíme přesouvat do jiného místa a pak se vracíme zpátky do sadů, kde jsou praktické ukázky. Příští rok začneme stavět nové vzdělávací centrum, abychom měli vlastní zázemí pro edukační semináře,“ přibližuje plány Burešová.
