Krumlovští zastupitelé schválili rozpočet města na rok 2017, který na první pohled vypadá solidně. Je vyrovnaný ve výši zhruba 300 milionů korun a počítá s přebytkem 35 milionů.
A to i přesto, že radnice má od loňska na starosti nové výdaje - provoz obnoveného komplexu klášterů a městskou dopravu.
Krumlovským pomáhá zejména růst daňových příjmů, loni i letos rostou příjmy obcí z daní, které přerozděluje stát. Přesto není vedení města s novým rozpočtem spokojené.
„Zbývá nám strašně málo peněz na investice. Na opravy městského majetku připraveného v zásobníku akcí bychom potřebovali přes 340 milionů korun,“ uvedl místostarosta Josef Hermann (KDU-ČSL).
Sedm milionů musí odložit na nákup mostu u pivovaru
Na příští rok má město na investice jenom 40 milionů korun. Téměř polovinu z této částky vydá za obnovu vodovodů a kanalizací, dalších 11 milionů spolkne rekonstrukce komunikace od vlakového nádraží a celá pěší komunikace až k zavřenému hotelu Vyšehrad.
A sedm milionů korun si musí Krumlovští odložit na nákup mostu u pivovaru, který městu nabídl stát po letech k odkoupení. Mostní provizorium na Vltavě pod pivovarem postavila armáda po ničivých povodních v roce 2002. Most patří státu, ale radnice nemá desítky milionů korun na nový a před třemi lety investovala půl milionu do opravy mostovky, výměny fošen a příček, nátěrů a oprav jeho opěrných zdí.
„Podobný rozpočet i s podobnou částkou na investice jsme schvalovali i na rok 2016. Kolik peněz ale nakonec skutečně v novém roce vydáme za rozvoj města, bude záležet na získaných dotacích,“ řekl Hermann.
Spoléhat ale jenom na dotace je v době, kdy radnice potřebuje nutně investovat především do sídlišť, plaveckého stadionu či městského hřbitova, neudržitelné.
Proto vedení města pozve v lednu na pracovní neveřejné jednání všechny zastupitele, aby se seznámili s připravenou analýzou rozpočtové situace města a probrali možnosti, co dál. Tedy kde získat nové a hlavně investiční zdroje pro zajištění aspoň průměrného rozvoje Krumlova.
„Když jsme pátrali po tom, proč to takhle vypadá, zjistili jsme, že máme velmi vysoké běžné provozní výdaje na obyvatele v porovnání s jinými městy. Máme suverénně nejvyšší dotační peníze na kulturu, sport a sociální oblast vůči všem ostatním městům,“ sdělil starosta Dalibor Carda (ČSSD).
Městská kasa dostane z cestovního ruchu jen 12 milionů
Krumlovským paradoxem se pak dá nazvat tristní situace v příjmech z cestovního ruchu. Ačkoli atraktivní město na seznamu UNESCO přiláká ročně přes milion návštěvníků a ti živí třetinu jeho obyvatel, městská kasa dostane z cestovního ruchu jen 12 milionů. I to je námět na diskusi zastupitelů, stejně jako výše daní z nemovitostí, kterou má Krumlov nastavenou na koeficientu ve výši dvou z pěti bodů.
„Když radní předloží srovnání s obdobně velkými městy a vyjde najevo, že máme nižší poplatky daní z nemovitostí, budu pro. Městské kase by mělo podle mě pomoci EET zaváděné ve stravovacích a ubytovacích kapacitách,“ naznačil zastupitel Libor Janouch (ANO).
A podle zastupitele Miroslava Máčeho (KSČM) je zásadní problém v tom, že radnice dává do cestovního ruchu a kultury víc peněz, než to přinese.
„Rozvojovému fondu dáváme na podporu cestovního ruchu 1,5 milionu, mohl by je najít ze svého. Kultura je u nás profesionální, pro místní jsou festivalové koncerty za 600 korun nedostupné. Bude těžké měnit zavedený stav,“ řekl.
