Cílem dokumentu, na který jedním milionem přispěl i Středočeský kraj, je návrh opatření, jejichž provedením se během deseti až patnácti let sníží přísun fosforu do orlické přehradní nádrže z jejího povodí o dvě třetiny současné úrovně.
„Do Orlíku přitéká 192 tun fosforu ročně, my to chceme snížit o 117 tun. Je to hodně, ale něco s tím dělat musíme, protože Orlík je rekreační oblast. Není to retenční nádrž, i když často tak skutečně vypadá, kvete už od července,“ uvedl náměstek hejtmanky Pavel Hroch.
Firmu na vypracování studie chce kraj ve výběrovém řízení hledat už v únoru, materiál by měl být hotový do konce roku a má upřesnit také náklady na samotné práce. Na hejtmanství se mluví o miliardách korun, na jejich úhradě se má podílet i stát.
„Víme, že největším znečištěním na Orlíku je vinen fosfor. Studie by se měla zabývat jednak zdroji, a jednak způsobem likvidace fosforu. Do budoucna, to se bavíme o horizontu deseti, možná patnácti let, bychom chtěli, aby Orlík nebyl zelený,“ řekla hejtmanka Ivana Stráská. Zbavit by se pak mohl i přezdívky žumpa, kterou pro součást Vltavské kaskády někteří lidé používají.
Revitalizací Orlíku se vodohospodáři, vědci i politici zabývají už léta. Prvotní impulz dali starostové, Svazek obcí regionu Písecka zahájil šestiletý projekt Orlicko čistější v roce 2008. Jeho ambicí bylo vyčistit přehradu nejen z pohledu kvality vody, ale i z pohledu návratu turistů a rekreace na tomto území.
„Byl to jeden z prvních projektů svazku. Týkal se zejména čištění odpadních vod z obcí ležících na přítoku do orlické nádrže, pomáhal obcím s granty na stavbu čističek a kanalizace,“ sdělil Petr Hladík, předseda Svazku obcí regionu Písecka a písecký místostarosta.
Vodní nádrž OrlíkMezi ostatními díly Vltavské kaskády je největší, nejvyšší a také nejmohutnější. Její 450 metrů dlouhá hráz dosahuje v koruně výšky 91 metrů. Zadržuje jezero o rozloze 2 732 hektarů. Největší hloubka je tu 74 metrů. Jezero plní 717 milionů metrů kubických vody. Zadržuje tak nejvíc vody v Čechách. Převážná část nádrže se rozkládá na území jižních Čech. |
Z posledního velkého výzkumu však vyplynulo, že samotná stavba moderních čistíren odpadních vod v přilehlých obcích sinice na hladině Orlíku neodstraní. Přehradu totiž znečišťují i zdroje vzdálené daleko od nádrže. Například voda z povodí Lužnice a Nežárky nebo zemědělská produkce.
„Hydrobiologové nám zpracovali bilanční studii, která ukázala, že přísun fosforu do Orlíku je třikrát vyšší, než je pro přehradu únosné. Nejvíc pro odstranění této zátěže mohou udělat obce, a hlavně velká města instalací moderních výkonných čističek, ale i rybáři hospodařící na rybnících v povodí,“ podotkl Jaroslav Beneš z Povodí Vltavy.
Podle ředitele Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR Jana Kubečky záleží na každém zdroji znečištění Orlické přehrady.
„Každý přidává kousek a výsledkem je kvetoucí hladina. Orlík je přitom jednou z našich nejhlubších nádrží, základním problémem je nadměrný přísun živin,“ vysvětlil Kubečka.
Čerstvou iniciativu hejtmanství proto vítá. „Určitě je to krok správným směrem, který může nakonec přispět k tomu, že ta zátěž bude menší a Orlík nebude tak zelený,“ řekl.
Zástupci kraje probírali situaci loni v létě i s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Projeli Orlík, aby ministr věděl, jak místo vypadá.
„Zajeli jsme do ústí, kde se stéká Otava s Vltavou, aby viděl Otavu, která tam plodí určité znečištění. Ale víme, že jsou to i přítoky Lužnice, které vytvářejí to velké znečištění,“ popsal Hroch.
A protože sám je dlouholetým starostou Kovářova na Písecku, který má část Orlické přehrady v katastru, mohl ministrovi podat informace z první ruky.
„Jestli bude v Orlíku sinic hodně, nebo málo, vždycky ukáže červenec. Nejhorší je, když přijde v okolí nádrže přívalový déšť, vodu pak ovlivní i výplachy z čističek,“ sdělil Hroch, který sleduje stav i jako rybář.
„Třeba v roce 2016 nemohl kvůli sinicím na Orlíku vlasec vůbec proříznout vodu a loni byla situace mnohem lepší, ačkoli bylo horké léto,“ dodal.
