Nejvíce případů je z Českých Budějovic. Konkrétně 149. „Jedná se o takzvanou explozivní epidemii, při které jsme přesně identifikovali, kdy, kde a z čeho vznikla. Jenže tento virus se přenáší kontaminovanýma rukama a onemocnění má dlouhou inkubační dobu. Od nakažených, kteří měli jeden zdroj, se tak bohužel onemocnění šířilo dál. A trvá to dodnes,“ potvrzuje ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.
Výhodou explozivní epidemie podle ní naopak je, že křivka rychle vyskočí a pak počet infikovaných klesá. „Případů je například stovka a pak už se vyskytují třeba dva tři za týden,“ vysvětluje.
Hygienikům se podařilo zjistit, že se navíc jedná o zvláštní typ egyptské žloutenky. Proto také díky typování vědí, že nové případy stále patří k loňské epidemii. Zrádná je především dlouhá inkubační doba, která může trvat 15, v maximu ale také až 50 dní.
Zdroj už nemohou dohledat
„Lidé jsou infekční už tak týden před onemocněním. Virus tím pádem vylučují v momentě, kdy ještě nemají příznaky, a čím mladší člověk, tím menší příznaky. Onemocnění se navíc může projevovat jako chřipka,“ dodává hygienička.
Protože například děti mohou být úplně bezpříznakové, nesmí ve chvíli, kdy se setkají s nemocným, vůbec do kolektivu.
Kde se egyptská žloutenka v Jihočeském kraji vzala, zůstává otázkou. „Víme, že v rodině toho, kdo byl zřejmě zdrojem onemocnění, někdo pracuje v obchodě, kam mohlo jezdit hodně cizinců. A také, že další z rodiny jezdil často do Egypta. Zrovna ale byla doba covidu, takže tam nebyl. To už se nikdy nedohledá,“ míní Kotrbová.
Právě pandemie koronaviru a s ní související vládní opatření v podobě lockdownu mohla paradoxně přispět k menšímu šíření nákazy žloutenky. Lidé se stýkali v mnohem menší míře než normálně.
Karanténa trvá 30 až 50 dní a týká se každého, kdo přijde do kontaktu s nemocným.
„Je pod lékařským dohledem a někteří i pod zvýšeným zdravotnickým dozorem. Lidé, kteří byli v kontaktu s nemocným, jsme navíc očkovali,“ popisuje Kotrbová. V současné době je v karanténě několik desítek lidí.
V budějovické nemocnici za poslední měsíc leželo se žloutenkou typu A pět až deset pacientů.
„První vlna byla náročná, přijímali jsme i pět lidí denně. Navíc to bylo v době pandemie covidu. Vyřešili jsme to tak, že jsme je překládali do nemocnice v Krumlově, kde pro ně uvolnili prostory. Teď už je situace uklidněná a doufáme, že to tak i zůstane,“ říká primář infekčního oddělení budějovické nemocnice Aleš Chrdle.
Doba, po kterou jsou lidé se žloutenkou hospitalizovaní, se různí. „Jsou pacienti, kteří mají tak lehký průběh, že by do nemocnice ani nemuseli, ale další ho mají těžký a mohou být v nemocnici dva tři týdny. Roli hraje stav jater i imunity,“ uvádí Chrdle, který doporučuje očkování.
„Sice ho musí lidé hradit, ale vyplatí se,“ apeluje lékař.
