„Sledoval jsem fotografie z posledních událostí, které se na Šumavě dějí, a zahlédl jsem i transparent z pochodu na Kvildě, kde stálo, že i Brabec potřebuje vodu. To potvrzuji. Další transparent ale nesl senátor Jirsa a stálo na něm, že Brabec rozvrací Šumavu. K tomu musím říci, že ji nerozvracím,“ začal ministr svůj příspěvek na besedě v Kašperských Horách, ve kterém představil základní body, o které se má novela zákona opírat.
Vycházet má především z toho, co Šumava, její příroda, ale i obyvatelé a turisté už znají. Bezzásahová území se podle Brabce nemají rozšiřovat, zůstane jich současných 23 procent a jejich rozloha by se mohla zvýšit až po 15 letech.
„Je to důležité i proto, že čelíme klimatické změně, krajina nám vysychá. Za patnáct let bude možné výsledky zhodnotit a naši nástupci rozhodnou, zda bude možné přírodě ponechat větší část Šumavy,“ uvedl ministr.
Ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený dodal, že podle něho potenciál k rozšíření prvních zón na Šumavě je. Právě proto plochy lesa, které by se v budoucnu mohly stát novou divočinou, budou vyznačeny ve vznikajících zásadách péče. I v příštích letech se v nich ale bude zatím stále hospodařit.
Příliš se nemají měnit ani další důležité podmínky. „Šumavě totiž nejvíce chybí stabilita. Změní se ministr, změní se ředitel a změní se celý pohled na národní park. Chtěli jsme tomu zabránit, a proto jsme novelu opatřili co největším počtem stabilizačních prvků, které takové změny neumožní,“ zdůraznil Brabec.
Jeho náměstek Vladimír Mana doplnil, že dalším cílem bylo zákon co nejvíce zjednodušit, jasně vymezit cíle ochrany přírody, pravidla a umožnit obcím, aby se mohly výrazněji podílet na přípravě důležitých materiálů, podle nichž se bude dění v chráněných územích odvíjet.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (vlevo) debatoval s lidmi v Kašperských Horách.
„Z důvodu přehlednosti například důsledně dělíme zonaci národních parků od různých zákazů. Zóny budou cílit jen na dlouhodobý vývoj daného území, tedy buď k přírodnímu stavu, nebo ke kulturní krajině. Vedle nového pojetí zonace potom zavádíme pojem klidových území. Dnes totiž omezujeme vstup prostřednictvím zonace, což bude v budoucnu právě úkol klidových území,“ vysvětlil Mana s tím, že podmínky v těchto lokalitách se budou moci i měnit a na jejich schvalování se budou podílet také obce.
Jedná se například o místa s výskytem vzácných druhů, u kterých je třeba přístup omezit například jen v době hnízdění nebo kde je nutné omezit počet lidí, kteří tudy procházejí. Plošné zákazy a celoroční omezení přístupu se budou týkat jen vybraných míst a mělo by jich být méně, což souvisí se snahou o podpoření šetrného turismu.
Mana zmínil i to, že plán péče, který v současné době Šumavě chybí, by se měl proměnit podle novely na soubor Zásad péče a měl by být schvalován také na 15 let. „Bude to naše kuchařka, kterou potřebujeme, abychom se mohli starat o vybraná území a věděli jak,“ ujistil Hubený.
„Cestu k Modrému sloupu jsem značil zbytečně“
Mezi posluchači se po představení záměrů našli lidé, kteří je uvítali, ale i jejich odpůrci. Například Dagmar Kjučuková upozornila, že na Šumavě jsou problémy s ochranou jednotlivých druhů rostlin a živočichů a připravovaná novela situaci nijak nezlepší.
„Počítáte s tím, že lidé chtějí přírodu chránit, ale většině je to celkem jedno. Je třeba přemýšlet i o zákazech. Do něčeho nelze veřejnost zatahovat, v tomto smyslu není demokracie tou nejlepší cestou,“ varovala Kjučuková.
Na ni navázal Emil Kintzl, dlouholetý bojovník za otevření hraničního přechodu Modrý sloup, který je naopak pro uvolnění podmínek. „Před nějakou dobou jsem přístupovou cestu k Modrému sloupu už poněkolikáté značil, a nakonec to znovu nemělo smysl. Není to ale tragédie jen pro mě, ale pro stovky, možná i více lidí,“ upozornil Kintzl.
Ministr prohlásil, že by byl sám rád, kdyby se hraniční přechod otevřel, a Pavel Hubený připomněl, že právě otevření Modrého sloupu je jedním z projektů, které v současné době podstupují hodnocení v procesu EIA, a jeho výsledky by mohly být známé do června příštího roku.
„Posuzujeme současně 34 projektů a jejich výsledek nám mnohé napoví. I když třeba některé realizace možné nebudou, jiné za určitých podmínek ano. Je to ale běh na dlouhou trať,“ řekl ředitel.
Podobně náročné bude i schvalování novely zákona. „Je to to nejnáročnější, co mě na ministerském postu potkalo, s ničím jsem neměl tolik práce a nemusel to tolik řešit. Šumava je místem, kde se střetává mnoho zájmů. Doufám ale, že se i po připomínkách podaří schválit dobrou novelu, která splní svůj účel,“ konstatoval ministr Brabec.
