Už podruhé budou mít od 1. září lidé šanci smazat své dluhy, s nimiž si mnohdy i několik let nevědí rady. Stejně jako loni, i tentokrát mohou využít takzvaného Milostivého léta, kdy mají možnost splatit pohledávky vůči státu nebo veřejným službám.
Mají na to mít tři měsíce a stejně jako v předchozím případě stačí splatit pouze původní dlužnou částku a jednorázový exekutorský poplatek. Nemusí tak uhradit žádné penále nebo jiné přidružené částky.
Z dat Exekutorské komory České republiky (EK) také vyplývá, že počet dlužníků se na jihu Čech od konce loňského roku zvedl ke konci června o více než tisícovku na 36 423 lidí. Současně ale poklesl počet samotných exekucí, a to z 257 tisíc na 248 tisíc. Na konci roku 2020 jich bylo v kraji 260 tisíc. Z celkového počtu obyvatel kraje je tedy nyní v exekuci 5,67 procenta Jihočechů.
Celkově se v Česku ale zvedá průměrná dlužná částka. Ke konci loňského roku to bylo 76 tisíc korun, na konci letošního června to bylo už bezmála 80 tisíc korun na jednoho dlužníka.
Podle prezidenta EK Jana Mlynarčíka to může souviset se zastavováním marných vymáhání. „Jde o řízení s dlužnými částkami do 1 500 korun. Větší dluhy ale zůstávají, což se mohlo propsat i do výsledného průměru,“ vysvětluje Mlynarčík.
„Zpravidla mají dlužníci daleko více exekucí“
Právě první Milostivé léto mimo jiné pomohlo ke snížení celkového počtu exekucí na jihu Čech, byť jen mizivě. Některé regiony se dočkaly nárůstu, například v krumlovském okrese jich je nyní 34 670, což je o tisíc více než před půl rokem. Dluhem vůči státu je zde zatížených dokonce 8,73 procenta všech obyvatel.
Téměř ve všech regionech pak narostl počet dlužníků kromě Prachaticka a Písecka, kde je v exekuci každý dvacátý obyvatel okresu.
Podle bývalého jihočeského poslance za Piráty a náměstka ministra vnitra Lukáše Koláříka jsou na tom Jihočeši ve srovnání s ostatními regiony průměrně.
„Zpravidla mají dlužníci daleko více exekucí, a to jak vůči státu, tak vůči soukromým věřitelům, takže Milostivé léto není všespásné. Nemá to potenciál je dostat z dluhových pastí. Když přičteme i soukromé věřitele, v exekuci je okolo osmi procent obyvatel kraje,“ uvedl dříve Kolářík.
Už nyní si různé poradenské služby všímají zvýšeného zájmu o využití tohoto projektu. Zájemci se ale obracejí i na Úřad práce (ÚP), který jim může v tomto případě pomoci.
Exekuce v číslech za letošní rokPočet dlužníků podle okresů: |
„Snažíme se dělat maximum v tom, abychom klientům poskytli informace o Milostivém létu. Spíše ale než abychom řešili jejich potíže, naši pracovníci je nasměrují na kompetentní organizace. Fungujeme jako takový prostředník. Už při minulé akci byl ze strany klientů poměrně velký zájem o informace,“ potvrzuje mluvčí ÚP Kateřina Beránková.
Nárůst počtu dotazů na možnost vymazat svůj dluh hlásí také nezisková organizace Theia, která se zabývá poradenstvím lidem v obtížných životních situacích. „Není to ale tolik jako na podzim, zřejmě jsou zájemci už lépe informovaní. Není to jako loni, kdy Milostivé léto vyhlásili poměrně narychlo. I tak se ale pětina našich klientů dokázala zcela zbavit svých dluhů,“ poukazuje ředitelka organizace Barbora Čechová.
Místo splácení dluhů nakoupí potraviny
Zájmu o smazání pohledávky si všímají také v organizaci Člověk v tísni (ČvT), u níž klienti nejčastěji zjišťují podmínky využití akce, na které exekuce se vztahuje a také na to, co musejí udělat, aby při žádosti neudělali nějakou chybu, která by znemožnila jejich nárok.
„Obracejí se na nás lidé, kteří nestihli využít Milostivé léto v prvním kole i z důvodu, že neměli dostatek financí na zaplacení jistiny. Spuštění druhého kola umožnilo některým z nich si potřebnou částku naspořit,“ upozorňuje koordinátorka poradenství ČvT Michaela Šimková.
Na druhou stranu panují obavy, že se letošní ročník mine účinkem. Lidé nebudou mít kvůli inflaci a dražšímu zboží dostatek peněz na zaplacení jistiny. „Spíše než na splacení dluhu použijí peníze na potraviny, nájem nebo energie. Zřejmě se tím i sníží podíl klientů, kterým se podaří zcela smazat svůj závazek. Je to dobrý úmysl, ale načasování se moc nepovedlo,“ myslí si Čechová.
Celkový smysl Milostivého léta od začátku rozporuje sama EK, podle níž je to nesystémové řešení problému, které nabourává prostředí dlužníků a věřitelů.
„Stát tím vychovává k neplnění závazků, stačí pouze počkat a někdo vám je odpustí. S opakováním Milostivého léta stát přispěchal, aniž by řádně vyhodnotil dopady toho prvního. Náklady prvního ročníku na veřejné rozpočty významně přesahovaly jeho přínosy,“ konstatuje Mlynarčík.
