„Klasických rastrovacích elektronových mikroskopů je v Česku poměrně dost, ale právě díky řezání zkoumaného materiálu jsme jediným centrem v zemi, které dokáže pořídit snímky ve třech rozměrech,“ vysvětluje vedoucí laboratoře elektronové mikroskopie Biologického centra Jana Nebesářová.
Pomocí speciálního diamantového nože je možné rozdělit vzorek na plátky silné pouhých 20 nanometrů. V případě, že by chtěli laboranti nakrájet kancelářský papír na díly o takové tloušťce, získali by z něj až pět tisíc ultratenkých listů stejného rozměru. Právě díky nasnímání velmi tenkých plátků je pak možné jejich skeny poskládat jako celek do prostorového obrazu.
„Na povrchu vzorku se nasnímá vybraná oblast, odkrojí se další řez a opět se zaznamená další snímek dané oblasti. Tímto plně automatizovaným postupem se získá řada snímků, ze kterých je možné vytvořit třírozměrnou rekonstrukci studovaného biologického objektu, celé buňky, prvoka nebo hlavičky rybí tasemnice,“ popisuje Nebesářová princip vytváření modelu studovaného vzorku.
Elektronový mikroskop z dílny brněnské firmy má však ještě jednu velkou přednost, a tou je rozsah jeho obrazového zvětšení. Při nejmenším, dvacetinásobném přiblížení dokáže přístroj zobrazit plošku o rozměrech 3 krát 3 milimetry. Při zkoumání nitroživočišných tkání je možné využít až 600000násobné zoomování.
„Kdybychom se při stejném zvětšení dívali ze Země na Měsíc, mohli bychom tam pozorovat objekty přibližně o velikosti tenisového míčku,“ dává Nebesářová názorný příklad.
Při takovém zobrazení je možné pozorovat i částice velké jeden nanometr, což je jinými slovy jedna miliardtina metru. Zkoumaný materiál vědci sledují na monitorech, samotný mikroskop je poměrně velký přístroj, vzhledem se nepodobá známým mikroskopům používaným třeba na středních školách.
Přístroj za 15,5 milionu
Novinka v servisní laboratoři slouží výhradně pro zkoumání biologických látek.
„Však jsme také Biologické centrum. Předpokládám, že budeme zpracovávat různé druhy půdních bakterií, rostlinné materiály, hmyz nebo v některých případech i lidské tkáně,“ říká Nebesářová s tím, že výzkumných projektů se určitě najde celá řada.
Využívat by ho měli především kmenoví pracovníci a laboranti centra, k dispozici bude i pro studenty Jihočeské univerzity. Zatím je však unikátní zařízení ve fázi testování a laboranti se s ním teprve učí pracovat. Už teď je však jasné, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších investic Biologického centra v tomto roce.
„Pořizovací cena mikroskopu je patnáct a půl milionu korun a z velké většiny nám na jeho pořízení přispěly peníze z evropského fondu,“ vysvětluje referentka publicity Biologického centra Daniela Procházková a dodává, že zbytek nákladů pokrylo samo centrum.
