Ani páteční teploty atakující třicet stupňů neodradily zájemce od účasti na slavnostním zahájení demolice bývalého vepřína v Letech, na jehož místě vyroste památník romských a sintských obětí holokaustu. Byla to poslední příležitost si projít areál v jeho původní podobě i s doplňujícím výkladem aktivistů a rodin přeživších.
„Chtěl jsem, aby děti viděly tu brutalitu, protože postavit prasečák na takovém místě je opravdu otřesné. Jsem moc rád, že se to konečně dalo do pohybu a vznikne tu památník. Jen mě mrzí, že tu nenechají víc současných staveb. Ty totiž naši bezohlednost ukazují nejvíce a člověk si z nich odnese nejsilnější zážitek,“ sdělil jeden z návštěvníků, Tomáš Machek, který přivedl celou svou rodinu.
Narážel tím na to, že vítězný návrh památníku počítá pouze s torzem dvou budov. Zbytek areálu bude zalesněný a jen pomocí přírodních prvků bude znázorňovat motivy uniformity, různorodosti, a smrti, které s místem souvisejí.
Proslovy všech zúčastněných se pak nesly ve stejném duchu: konečně je dobojováno. „Toto místo není jen ostudou doby druhé světové války, ale i doby poválečné, která trvala až do dnes. Jsem opravdu ráda, že dnes tuto éru můžeme konečně ukončit,“ sdělila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Následně dodala, že je pevně přesvědčena, že i díky tomuto projektu se podaří Romy do současné společnosti úspěšně začlenit. „Pro naši společnost je důležité, aby si uvědomila, co se zde Romům dříve přihodilo,“ vysvětlila Horváthová.
Výstavba památníku bude stát přes 100 milionů korun a na jeho financování se bude podílet ministerstvo kultury i Norské fondy. Výstavba bude dofinancovaná také penězi, které se ušetří na demolici. Tu provede společnost AWT rekultivace a původně měla stát 110 milionů. Díky současnému nedostatku staveních materiálů a velké poptávce, která po nich vzniká, ale bude přibližně o 90 milionů levnější.
„Jen kovy na střechách budov jsou za desítky milionů korun. Ušetřené peníze tak můžeme investovat do stavby památníku,“ sdělil ministr kultury Martin Baxa.
Na místo vozili zástupce evropských organizací
Své vzpomínky na boj za výstavbu památníku přítomným sdělili i zástupci aktivistů. „Původně jsme blokovali vjezd do areálu, lehali jsme si před bránu nebo se k ní vázali řetězy. Nakonec se ale ukázalo, že na straně firmy problém není a pozemek se zdráhá odkoupit stát,“ vzpomínal jeden z aktivistů Miroslav Brož.
Následně tak bylo potřeba začít tlačit na politiky a vyvíjet mezinárodní tlak. „Vozili jsme sem zástupce evropských romských organizací. Když to tu viděli, plakali,“ doplnil. Díky tomu se podařilo vyvolat vlnu protestů před českými ambasádami v Berlíně, Budapešti nebo Dublinu, které podle něho napomohly k nápravě situace.
Demolice vepřína má skončit nejpozději v prosinci tohoto roku a v průběhu toho příštího už by muzeum chtělo dokončit první etapu výstavby a areál otevřít návštěvníkům.
„První etapou se rozumí rekultivace pietního místa, propojení areálu se stávajícím památníkem u provizorního hřbitova obětí a výstavba budovy návštěvnického centra se stálou expozicí. Tam budou vystavené například archeologické nálezy z tábora,“ upřesnila Horvátová.
Druhá etapa projektu se pak zaměří na venkovní expozici, tu budou tvořit zejména vysázené stromy, pěšiny a pietní místo.
Archeologické průzkumy se v areálu uskutečnily mezi roky 2016 až 2020 a podařilo se při nich nalézt například základy budov, hygienické zázemí a stáje. „Nálezy, které budeme vystavovat, nám poskytly velký vhled do každodenního života Romů držených v táboře. Našli jsme i mnoho osobních věcí jako oblečení nebo šperky,“ řekl archeolog Petr Vařeka.
