Válka poměrně nedaleko České republiky a výstraha Vladimira Putina, že Rusko uvedlo své jaderné zbraně do vysokého stupně bojové pohotovosti, vyvolaly v některých lidech na jihu Čech obavy. V minulých dnech se tak mnozí z nich obraceli na města i hasičský záchranný sbor s dotazy týkajícími se krytů civilní obrany.
Těch je podle evidence hasičů v kraji celkem 138. Použitelných bez větších úprav a dovybavení je 31 z nich. Kapacita krytů je většinou v rozmezí sto až tisíc lidí. V mírové době slouží mimo jiné jako sklady, archiv nebo třeba kino.
Například město České Budějovice vlastní čtyři kryty, několik dalších má jiné majitele. „Kapacita krytů v Budějovicích je zhruba čtyři tisíce osob. V majetku města máme kapacitní prostory pro stovky lidí na základní škole Máj,“ informuje primátor Jiří Svoboda.
Dodává, že v případě nastalé situace, kdy by byla Česká republika někým napadena, získají občané včas instrukce, jak postupovat. „Výstražný informační systém obyvatelstva lze použít i jako obecní rozhlas a většina stanic je navíc obousměrných,“ podotkl Svoboda.
V Táboře v současné době žádný z původních krytů nefunguje. Řešením by tak byly provizorní kryty. „Využili bychom prostory podzemních garáží pod Tabačkou a finančním úřadem. Mají až dvojnásobnou kapacitu oproti předchozím krytům,“ uvádí starosta Tábora Štěpán Pavlík.
Připojuje, že při bombardování by pomohly podzemní prostory, táborské lochy či nevyužívaný technický kolektor rozprostírající se pod celým starým městem.
Podle Heleny Majzlíkové, vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, je koncepce ochrany obyvatelstva postavená právě na využití ochranných vlastností budov.
Případné nebezpečí je tak třeba přečkat v pevných podzemních prostorech. Kryty civilní obrany by se navíc nemohly veřejnosti otevřít hned.
„Uvedení funkčních krytů do pohotovosti trvá určitou dobu v závislosti na tom, k jakému účelu aktuálně slouží. Pokud je tam například sklad, musí se vyčistit a připravit. I připravený kryt trvá zprovoznit asi šest hodin,“ tvrdí.
V případě útoku by obyvatelům měst a obcí přicházely informace pomocí místního informačního systému. První by byla všeobecná výstraha, za ní by následovala slovní informace o hrozícím nebezpečí. Hodně zpráv by lidé dostávali také v médiích.
„Jižní Čechy ale nejsou, kromě Jaderné elektrárny Temelín, strategicky tak významné. Elektrárna má reaktory chráněné nejen obálkou, a navíc jsou jaderné elektrárny pod ochranou ženevských úmluv, kdy se na tato zařízení neútočí, stejně jako na vodní hráze, chemické provozy či kulturní památky a další,“ vysvětluje.
Mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták doplňuje, že elektrárny disponují celou řadou fyzických bariér a bezpečnostních prvků, aby byly na případný útok i na eliminaci následků co nejlépe připravené.
„Technická opatření doplňují propracovaná a zdokonalovaná opatření procesní a organizační. Na ochraně jaderných elektráren se vedle řady útvarů zabezpečení a ochrany provozovatele a nasmlouvané bezpečnostní agentury významně podílí i bezpečnostní složky státu,“ upřesňuje Sviták.
Klíčovou součástí jaderné bezpečnosti je ochrana před nežádoucími účinky radioaktivního záření. „Je velmi robustní s celou řadou fyzických bariér. Má několikanásobně vzájemně zálohované aktivní a pasivní bezpečnostní systémy, aby byla za všech okolností v maximální dosažitelné míře zajištěna nejen ochrana zdraví osob, ale i životního prostředí,“ informuje Sviták.
Přesto chtějí být raději někteří lidé připraveni na vše. Co by tedy mělo obsahovat evakuační zavazadlo?
„Léky, které lidé trvale užívají, případně další zdravotnické potřeby, doklady a pojistné smlouvy. Náhradní oblečení, pyžamo, přezůvky, spacák, knihu nebo třeba křížovky, svítilnu a oblíbené hračky pro děti,“ jmenuje Majzlíková. Potravinové zásoby by měly být doma připravené na deset dní, v případě evakuace na tři dny. Patří mezi ně hlavně trvanlivé potraviny.
