Energoblok zásobuje elektřinou na čtyři tisíce obyvatel Českého Krumlova.

Energoblok zásobuje elektřinou na čtyři tisíce obyvatel Českého Krumlova. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Do energobloku v Přísečné mají jezdit jen kamiony. Lidé se bouří

  • 5
Výhradně automobilovou dopravou chce obsluhovat energoblok v Přísečné u Českého Krumlova jeho majitel. Počítá s 50 jízdami nákladních aut denně. Záměr zveřejnil v projektu, který se teď posuzuje v řízení k vlivu na životní prostředí EIA. Kraj má zveřejnit závazné stanovisko do 13. února 2018.

Právě na téma automobilová doprava a zhoršení životního prostředí se strhla diskuse při veřejném projednávání projektu. Energoblok společnosti Carthamus probírají úřady už 10 let. Nezávisle na tom zařízení od roku 2012 pracuje, a to ve zkušebním provozu. Nákladní auta tak už do areálu jezdí. Řízení EIA se projednává během dvou let podruhé.

„Oproti původnímu projektu jsme udělali řadu úprav. Především změnu odebírání vody a jejího vypouštění, změnu systému chlazení, snížení zápachu při manipulaci s biomasou, změnu dopravy,“ vypočítal v úvodu některé technologické novinky ředitel provozu energobloku Jiří Drobný.

Starostka se cítí podvedena

Právě změnu způsobu dopravy paliva a vyvážení odpadu kritizuje nejvíc obec Přísečná. Její starostka Růžena Podskalská zdůraznila, že zpočátku projekt tolerovali, protože společnost tvrdila, že biomasu a uhlí bude do energobloku dovážet po rekonstruované železniční vlečce. Teď se cítí podvedena.

„Informace o dopravě výhradně po silnici je nová a zaráží nás. Přes obec pojedou denně desítky kamionů po celou dobu provozu teplárny. Zvýší to hluk i emise. S tím nesouhlasíme,“ uvedla Podskalská.

Energoblok Přísečná

Společnost Carthamus kupuje v roce 2005 starou uhelnou kotelnu v obci Přísečná a oznamuje její rekonstrukci. V roce 2007 zveřejňuje projekt. Krajský úřad rozhodne, že k němu není třeba podstoupit řízení o vlivu na životní prostředí EIA. Stavební úřad povoluje energobloku zkušební provoz. Po sedmi letech krajský úřad zjišťuje, že stavba se částečně liší od deklarovaného projektu, a nařizuje řízení EIA. K projektu mají výhrady kromě Přísečné město Český Krumlov, místní firmy, obyvatelé a Správa CHKO Blanský les. V roce 2016 vlastník upravuje technologii i projektovou dokumentaci, ale v září bere žádost o EIA zpět. Od letošního roku probíhá na jeho žádost nové řízení pro upravený energoblok. Zařízení o výkonu 40 megawatt pohánějí dva kotle. Větší je na biomasu se spotřebou 11 tisíc tun paliva ročně. Menší spaluje hnědé uhlí. Teplem zásobuje kotelna čtyři tisíce obyvatel žijících na českokrumlovských sídlištích.

Původní projekt počítal s dopravou biomasy po železnici a pozdější se speciální příjezdovou cestou. V nové dokumentaci tyto alternativy nejsou.

Výhrady má kromě Správy CHKO Blanský les, také město Český Krumlov. Jeho radní odmítají nejen řešení dopravy po silnici, ale i dokumentaci jako takovou.

„Máme za to, že do řízení EIA je teď předložené pouze torzo celého projektu. Jen části, kde se upravuje technologie. Dokumentace by měla být kompletní v rozsahu od samého počátku záměru. Předchozí žádost o řízení EIA společnost stáhla,“ míní vedoucí investičního odboru města Petr Pešek.

Přísečná je obklíčená auty

Přísečnou ležící na hlavním tahu od Českých Budějovic na Český Krumlov trápí hustá doprava už mnoho let. Kromě toho, že jí denně projíždí po silnici první třídy tisíce aut, obec rozděluje i silnice III. třídy na Srnín.

Energoblok chce navíc využívat přímo v obci místní obslužnou silnici. Projekt předpokládá, že k němu a od něho pojede denně 40 kamionů ve směru na Budějovice a 10 na Krumlov. „Chápu námitky obce, že ji doprava trápí, ale při realizaci tohoto nového záměru se prakticky nic nezmění,“ tvrdí autor znaleckého posudku Václav Obluk.

Podle něj už dalších 50 aut navíc hluk nebo množství zplodin v lokalitě významně limity nezvýší. Podotkl, že kamiony budou pro místní obyvatele spíš otázkou jakéhosi psychického vjemu, a ne hodnot, které jdou naměřit. Hlavní problém s dopravou by proto měl odstranit uvažovaný obchvat obce.

Obyvatelé namítají, že provoz energobloku zásadně zhoršuje kvalitu bydlení. „Plánovaný obchvat Přísečné vymazal kraj z takzvané bílé knihy už v roce 2008. Speciální silnice vedoucí k energobloku také padla. Pozemky jsou příliš protkané rozvody plynu, vody a elektřiny a v majetku více soukromých vlastníků,“ popisuje překážky místostarosta Přísečné Jaroslav Beran.

Život mezi auty znemožňuje obci se zhruba dvěma sty obyvateli další rozvoj. V poslední době usiluje o to, aby vlastník silnice I. třídy přes ni vybudoval alespoň vhodný a bezpečný přechod pro chodce.